11. května zveřejnil ruský kanál Russia Today článek „Soumrak Evropy: jak vysoká je pravděpodobnost pozastavení bezvízového režimu mezi EU a Ukrajinou“, ve kterém autor rozebírá důvody, kvůli kterým může být přerušen bezvízový styk.
StopFake.org zjišťoval, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné použít mechanismus pozastavení bezvízového režimu a také zda důvody pro zastavení odpovídají těm, které uvádějí ruská média.
Mechanismus pozastavení bezvízového režimu byl přijat evropskými ministry současně se zrušením bezvízového režimu pro Gruzii. Nejde tedy o žádná zvláštní pravidla pro Ukrajinu, nýbrž o jednotná pravidla pro všechny země, se kterými Evropská unie podepsala liberalizaci spolupráce.
Prvním důvodem pro pozastavení má být podle autora článku korupce. Autor se odvolává na výsledky průzkumu auditorské společnosti Ernst & Young, podle kterých Ukrajina pro rok 2017 zaujímá první místo v žebříčku nejzkorumpovanějších zemí na světě. StopFake.org již psal o tom, že závěry tohoto průzkumu nejsou zcela korektní a že v průzkumu šlo pouze o ukazatel vnímání korupce.
David Stulík, tiskový mluvčí Delegace EU na Ukrajině, StopFaku sdělil, že pozastavení bezvízového styku kvůli korupci nyní nehrozí: „Mechanismus pozastavení byl teprve nedávno schválen a bezvízový režim s Ukrajinou ještě nenabyl účinnosti. Jakékoli spekulace na toto téma jsou nepodložené.“
Evropská komise bude skutečně sledovat, jak Ukrajina plní kritéria, která byla součástí Akčního plánu pro vízovou liberalizaci. Jedná se například o reformy v oblasti boje proti korupci či činnosti protikorupčních orgánů. Monitoring bude trvat sedm let od začátku bezvízového režimu a jeho výsledky bude vyhodnocovat Rada Evropské unie spolu s Evropským parlamentem.
Tento bod je nicméně spíše politický než praktický, protože index boje proti korupci není snadné spočítat, a kromě toho nejde pouze o korupci, nýbrž o celý balíček reforem.
Druhým důvodem je podle novináře Russia Today „problém bezpečnosti spojený s konfliktem v Donbasu“, a že údajně kvůli tomu ukrajinští diplomaté tolik pracují na tom, aby nedošlo k oslabení sankcí proti Rusku.
Evropská unie se skutečně snaží zajistit svou vnitřní bezpečnost, což je naprosto pochopitelné, nicméně příměří či pokračování bojů nijak nesouvisí s bezvízovým režimem.
„Problém konfliktu v Donbasu nebyl předmětem udělení či neudělení bezvízového režimu, a nemůže tak být důvodem pro jeho zrušení. Rozhodnutí o udělení bezvízového režimu již bylo přijato,“ říká David Stulík, tiskový mluvčí Delegace EU na Ukrajině.
Ve schváleném dokumentu mechanismu přerušení bezvízové spolupráce je mezi důvody spojenými s bezpečností pouze bod o „výrazném zvýšení“ množství závažných zločinů spáchaných občany „bezvízové země“, žádný bod o válce či narušení hranic „bezvízové země“ jiným státem tu nefiguruje.
Třetím důvodem pro pozastavení bezvízového režimu je podle RT „nelegální migrace a neznalost Ukrajinců s pravidly překračování hranic“.
Zde má autor částečně pravdu, protože Evropská komise si vyhradila právo přerušit spolupráci v případě, že dojde k významnému nárůstu zamítnutých vstupů na území EU na hranicích či k nárůstu počtu nelegálních přistěhovalců s pasem bezvízové země, kteří budou chyceni na území EU.
„Významným nárůstem“ se nicméně rozumí nárůst o 50 % a více, který navíc musí trvat alespoň dva měsíce, základem výpočtu jsou přitom údaje za předchozí rok. Rozhodnutí příhraniční stráže EU může skutečně záležet na mnohých faktorech v každé jednotlivé situaci. Ale sotva to povede ke „konfliktům s celníky“, jak píšou novináři RT. Ohledně nelegálních přistěhovalců je situace jasná od začátku – pracovat bez víza v EU Ukrajinci nemohou a jejich pobyt nesmí přesáhnout 90 dní za jeden půlrok.
Je tedy riziko zastavení bezvízového režimu skutečně tak vysoké?
V každém případě může být rozhodnutí o přerušení bezvízového režimu přijato pouze po detailním projednání Evropskou komisí, Radou Evropské unie a Evropským parlamentem. Mechanismus pozastavení bezvízového režimu navíc fungoval ještě předtím, než byl bezvízový styk s Ukrajinou schválen, a formálně měla EU poměrně mnoho důvodů jej uplatnit, například vůči balkánským zemím, nicméně nikdy tak neučinila.
