Ruská média se s velkým elánem a neutuchajícím zápalem soustředila na ukrajinské parlamentní volby. Objevila se celá škála dezinformací, které byly používány v nejrůznějších variacích. Mezi klasické příběhy, které rozhodně v repertoáru nesměly chybět, byla zpráva, podle které měla do nového ukrajinského parlamentu projít také nacionalistická hnutí.
Podobné zprávy byly pro ukrajinské prostředí zcela očekávané, neboť zapadají do dezinformačních narativů, které ruská propagandistická mašinérie vytvořila již v roce 2013 během událostí na Majdanu. Dlouhodobě přetrvávají tvrzení, že ukrajinské politické špičky jsou ovládány nacionalisty a fašisty, kteří jsou zavilými nepřáteli Ruska, Rusů a všeho s Ruskem spojeného. Pokud v tomto narativu chtějí prokremelská média i nadále pokračovat, musí být nacionalistické tendence zmiňovány také v článcích o nově tvořeném parlamentu. Pokud by nebyly, mohl by běžný čtenář dojít k názoru, že tento parlament není protiruský. Sympatie k ukrajinskému národnímu snažení a demokratickým hodnotám jsou však pro dezinformační snahy nežádoucí.
V nechvalně známém pořadu Nedělní večer s Vladimírem Solovjovym na televizním kanálu Rusko 24, přizvaní ruští odborníci uvedli, že nacionalisté pronikli do nového parlamentu, a tudíž budou nadále vládnout Ukrajině. Například politický analytik Vladimir Kornilov se v pořadu nechal slyšet: „a pak nám budou říkat, že podpora radikálů je pouze 2 – 3%, Vladymyr Vjatrovič (předseda Ukrajinského institutu národní paměti, pozn. red.) obsadil 25. místo v seznamu strany Evropská solidarita a Evropská solidarita získává 25–26 míst. A Vjatrovič, podle Vás kdo? Není to náhodou radikální nacionalista? Banderovec? Vždyť těsně před volbami prohlásil, že mají (nacionalisté, pozn. red.) jedinou ideologickou platformu – Porošenko, Holos a Svoboda (strana skutečně inklinující k nacionalismu, pozn. red.). Tak si složte všechny tyhle hlasy dohromady a spočítejte, kolik jich dohromady získali nacionalisté.“ (ve videu ze 44:17).
Ve skutečnosti v novém parlamentu, stejně jako do předchozího, nacionalistické strany vůbec neprošly. Podle informací Ústřední volební komise vstupuje do ukrajinského parlamentu 5 stran: Sluha lidu (43,16%), Občanská platforma – Za život (13,05%) Batkivščina (8,18%), Evropská solidarita (8,10%) a Hlas (5,82%). Jak Evropská strana solidarity, tak strana Hlas, o nichž hovořil ruský politolog, vystupují jako středopravicové proevropské strany. Strana Svoboda získala pouhých 2,16% hlasů, a tudíž do parlamentu neprošla, neboť k tomu je nutné překonat hranici pěti procent. Již v předvečer parlamentních voleb redakce německé Deutsche Welle vyhodnotila šance ukrajinských k nacionalismu inklinujících stran v samostatném článku s tím, že „i celkové hodnocení všech pravicových sil Ukrajiny nepřesáhne pěti procentní bariéru“ její hodnocení se tak zpětně ukázalo jako velmi správné. Nacionalistická hnutí se totiž dlouhodobě těší jen minimální podpoře obyvatelstva.
Zde jsou k nahlédnutí snímky webů, na nichž se daná dezinformace objevila a doprovodné materiály:
Snímek webu Youtube, video Rossija 24
Snímek webu Ústřední volební komise Ukrajiny
Snímek webu dw.com
