„S ruskou vládou přišel na Krym blahobyt a dostatek,“ tvrdí ruská vládní moc na Krymu a na důkaz takového tvrzení dokonce uvádí rostoucí čísla i grafy. Tuto informaci rozšířilo dále hned několik médií. Analytická centra a think tanky, jež používají skutečná čísla, a také mnoho místních obyvatel však tvrdí, že všechno není tak růžové jako na grafech, jež mají sloužit k propagandistickým účelům.
V zájmu větší přesvědčivosti ruské úřady zprávu o stavu místního hospodářství ilustrovaly ekonomickými ukazateli před anexí Krymského poloostrova. Tak například „dle údajů zprávy se ekonomický růst na Krymu během let 2012 a 2013 pohyboval kolem nuly, nicméně v roce 2015 vzrostl objem hrubého regionálního produktu o 8,5 % a v roce 2016 o 7,1 %“. Údaje ve zprávě ukazují značné zlepšení v prakticky každé oblasti života na poloostrově: zvýšením životní úrovně počínaje a snížením nezaměstnanosti konče.
Podobný fake přetiskly také weby jako Sputnik, Izvestija, RBK, Moskovskij Komsomolec, Kommersant, Politexpert, Ekonomika Segodňa a mnohé další.
Mnohá analytická centra naopak píší, že žádný blahobyt na Krymu po ruské anexi nenastal. Ankarské centrum pro studium krizových situací a politiky (Ankara Center for Crisis and Policy Studies) ve své zprávě konstatuje, že všechny ekonomické ukazatele zobrazují propad.
„Nejpřitažlivějším slibem ruských politiků bylo zvýšení mezd na Krymu. V roce 2013 zde průměrná mzda činila 3 tisíce hřiven (asi 2,5 tisíce českých korun). Později, na konci roku 2016 vydělávali obyvatelé Krymu průměrně 25 tisíc rublů (asi 10 tisíc hřiven, tedy přibližně 9 800 korun). Rozdíl tedy činí více než 120 %. Pokud ovšem zanalyzujeme tatáž čísla v dolarovém ekvivalentu a vezmeme v úvahu průměrný směnný kurz a inflaci, dostaneme poněkud jiný obraz. Za poslední tři roky se průměrná nominální mzda na Krymu změnila z 356,1 dolaru na 362,3 dolaru, což odpovídá pouze 2 % růstu,“ píše Ankarské centrum pro studium krizových situací a politiky.
Institut černomořských strategických studií společně s fondem „Majdan zahraničních věcí“ nedávno zveřejnil zprávu s názvem „Okupovaný Krym v podmínkách sankcí a blokády za roky 2014-2016“. Experti konstatují několik tendencí: snížení počtu letů, snížení těžby zemního plynu společností Černomorneftegaz, podstatné snížení exportu a importu, likvidace malého a středního podnikání a další. Zpráva navíc mluví o tom, že Krym, jež je nyní de facto součástí Ruské federace (a Ukrajina jej tímto považuje za okupované území) se během 3 let ruské nadvlády stal jedním ze 3 nejvíce dotačních regionů Ruska, spolu s Čečenskem a Ingušskem. V roce 2016 tvořily ⅔ příjmů republiky Krym (79,7 mld. rublů) dotace z federálního rozpočtu Ruské federace“.
Grafy ukrajinského webu „Slovo i dilo“ ukazují také změny makroekonomických ukazatelů Krymu od roku 2013, ty však nestoupají, nýbrž klesají. Roste například nezaměstnanost – z 5,4 % v roce 2013 se zvýšila na 6,9 % v roce 2016.
Státní statistický úřad Ukrajiny informuje, že úřady anektovaného Krymu často falšují údaje, aby dokázaly, že Krym „jako součást Ruska nežije o nic hůř, ba dokonce žije lépe, než když byl součástí Ukrajiny“. Ředitel oddělení obchodní statistiky ukrajinského statistického úřadu Anatolij Fryzorenko na příkladu zfalšovaných údajů o zahraničním obchodu tvrdí, že na Krymu se „statistika dostala do područí politiky a čísla, která se zveřejňují, nejsou už ani k smíchu. Spíše vyvolávají obavy ohledně míry jejich falšování“.
O tom, že blahobyt na Krymu s příchodem ruské vládní moci nenastal, píší i zahraniční dopisovatelé, kteří komunikují přímo s místními obyvateli. Mnozí obyvatelé Krymu si novinářům stěžují na velmi vysoké ceny a velký odliv turistů ve srovnání s dobou před anexí.
