Zdroj: Jurij Beršidskij pro The Insider
Jedním z témat nedávného vysílání pořadu 60 minut na ruské státní televizi Rossija 1 byl příběh o tom, jak statečné běloruské tajné služby odhalily spiknutí, které mělo za cíl zabít Alexandra Lukašenka. V programu byli ukázáni zatčení „spiklenci“, kteří se monotónním a mdlým hlasem přiznávají k vině. Ale kromě těchto přiznání uviděli diváci jen jeden důkaz – část záznamu videokonference, na které bývalý tiskový mluvčí Lukašenka Alexandr Feduta říká:
„K úspěšné transformaci – ne režimu, ale alespoň rotaci – došlo v Egyptě. Mám na mysli případ Anvara Sadat. To je podle mě jediný scénář, který bude možné realizovat“.
Jak známo, prezident Egypta Anvar Sadat byl 6. října 1981 během vojenské přehlídky v Káhiře zabit islamisty, kteří nebyli spokojeni s mírovou smlouvou s Izraelem z roku 1978. Na základě toho se televize snaží divákům sugerovat, že „spiklenci“ připravovali politickou vraždu. O podrobnostech zrádného plánu mluvil sám Lukašenko: podle jednoho scénáře ho chtěli zastřelit na vojenské přehlídce 9. května a podle druhé měli střílet na prezidentskou kolonu z granátometů a zaútočit na jeho rezidenci za městem.
Uvedený fragment videokonference ve skutečnosti svědčí o tom, že přinejmenším jeden ze „spiklenců“ – Feduta – žádné teroristické úmysly neměl. Jde o to, že transformace Egypta po atentátu na Sadata sice přinesla prospěch mnoha Egypťanům, ale ne islamistům, kteří ho provedli. V posledních letech Sadatova života přistupoval jeho režim k čím dál tím větším represím. V září 1981 bylo zatčeno kolem 1500 představitelů opozice, mezi kterými byli islámští fundamentalisté, křesťanští koptští kněží i levicoví politici, kteří byli stoupenci Sadatova předchůdce Gamála Násira.
Viceprezident Husní Mubárak, který po smrti Sadata převzal vedení země, zavedl výjimečný stav, který platil zhruba 20 let, ale i přesto se režim výrazně uvolnil. Omezily se represe vůči Koptům a patriarchovi Šenudovi III., kterého Sadat uvrhl do domácího vězení, dovolili obnovit činnost. Nová vláda uznala dohody z Camp Davidu, které Sadat podepsal s Izraelem a zároveň postavila před soud zkorumpované příbuzné zabitého prezidenta a osoby z jeho okolí. Ve vztahu k islamistům byl postoj Mubárakova režimu mnohem tvrdší. Jejich organizace zahnané do ilegality neměly žádné šance na legalizaci. Bezprostřední organizátory atentátu na Sadata z organizace Egyptský islámský džihád popravili. Poté se tato organizace připojila k Al-Káidě.
Atentát na Sadata tedy jeho organizátorům nepřinesl nic kromě tvrdého pronásledování a trestu smrti. Země se ani trochu nepřiblížila k jejich cíli, islámskému státu. Je jasné, že i když Feduta zmínil transformaci režimu v Egyptě jako pozitivní příklad, tak se nemohl ztotožnit s útočníky na prezidenta. Smyslem jeho prohlášení je evidentně návrh vsadit na relativně zdravé síly kolem Lukašenka, které by pomohly po jeho smrti nebo odstoupení (v listopadu 2020 Lukašenko slíbil, že po přijetí nové ústavy odstoupí) režim liberalizovat.
Veškeré další podrobnosti „spiknutí“ se diváci 60 minut dozvěděli jen od samotného Lukašenka.
Zdroj: Jurij Beršidskij pro The Insider
