Fake: Ankara „považuje Krym za turecký“ a chce jej Rusku „sebrat“

Turecko několikrát prohlásilo, že nepodporuje ruskou okupaci Krymu a podporuje územní celistvost Ukrajiny. Turecko si na ukrajinský poloostrov nečiní žádné nároky a vedoucí představitelé Turecka několikrát pomohli Krymským Tatarům, jejichž práva Rusko na okupovaném Krymu masově porušuje.

Ukrajina „zatáhla“ Turecko do „antikrymského spolku“. Takto ruská média reagovala na zprávu o tom, že turecká vláda je ochotná spolupracovat s ukrajinskou stranou v rámci Krymské platformy pro deokupaci poloostrova. Některá média prohlásila, že Turecko spolupracuje s Ukrajinou pouze kvůli tomu, aby se „pomstilo Rusku“ a aby „naštvala“ Kreml. Ruští experti ujišťují, že Ankara ve skutečnosti „neuznává“ ukrajinský status Krymu, „považuje toto území za svoje“ a přeje si toto území znovu učinit součástí Turecka.

Podobné články se objevily na webech Gazeta.ru, Ukraina.ru, RIA Novosti,  Moskovskij Komsomolec, RIA Krym a dalších.

Manipulativní články se v médiích objevily poté, co prezident Recep Tayyip Erdoğan prohlásil, že Turecko je ochotné spolupracovat s Ukrajinou v rámci Krymské platformy pro deokupaci poloostrova. O založení této iniciativy, jejímž cílem je čelit hrubému porušování lidských práv a dezinformacím ze strany Ruska, informovala ukrajinská média v červenci tohoto roku. Krymská platforma má podle ukrajinského ministerstva zahraničí, jež iniciativu založilo, udržovat mezinárodní povědomí o následcích okupace Krymu.  Ukrajinské ministerstvo zahraničí informovalo, že platforma bude působit na úrovni hlav států, ministrů zahraničí, národních parlamentů a expertů. Na rok 2021 je naplánován Krymský summit, kterého by se měly zúčastnit aktéři všech těchto úrovní. První náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džepparová k platformě říká:

„Platforma bude napomáhat konsolidaci mezinárodní politiky neuznání pokusu Ruské federace anektovat Krymský poloostrov, vytvoří další možnosti pro operativnější reakce na rostoucí bezpečnostní hrozby v důsledku ruské militarizace v Černém a Azovském moři, umožní konsolidovat politický tlak na Kreml mimo jiné i cestou sankčních nástrojů a pomůže také čelit dalšímu hrubému porušování lidských práv.“

Svou solidaritu s Ukrajinou i záměr připojit se k tomuto mezinárodnímu formátu již vyjádřila Evropská unie, Spojené státy, Kanada a Velká Británie, zájem o spolupráci mají země Evropské unie jako Polsko, Rumunsko, Německo, Francie či Švédsko. Šestnáctého října se ke koalici připojilo také Turecko, což vyvolalo obrovskou vlnu odporu v ruských médiích, jež psala o „zištných tureckých zájmech“ v otázce Krymu. Turecko ve skutečnosti několikrát prohlásilo, že nepodporuje ruskou anexi Krymu a vystupuje proti okupaci poloostrova, avšak nevyjádřilo jakékoli nároky na toto území. Turecké úřady také zdůrazňují, že prioritou pro Turecko zůstává dodržování práv Krymských Tatarů, které Kreml na Krymu masově porušuje.

„Prioritou pro Turecko zůstává i nadále to, aby na Krymu žijící Krymští Tataři žili v bezpečí a dostatku ve své historické vlasti, aby bránili svou kulturní svébytnost a abychom učinili přítrž jejich utrpení v důsledku okupace,“ píše se v prohlášení tureckého ministerstva zahraničí, věnovaném šestému výročí nezákonné okupace ukrajinského poloostrova.

Ukrajinská lidskoprávní organizace KrymSOS upozorňuje, že za rok 2019 byl na Krymu zaznamenán nejvyšší počet trestních stíhání Krymských Tatarů od počátku okupace. Podle údajů této organizace vedlo Rusko v roce 2019 procesy proti přibližně 30 Krymským Tatarům na základě smyšlených obvinění ze spolupráce s organizací Hizb-ut-Tahrír (v reportu na stranách 16-17). Za jediný rok byly na Krymu zaznamenány stovky nezákonných domovních prohlídek, zadržení a zatčení, desítky politicky motivovaných soudních procesů. 70 % všech obyvatel Krymu, kteří jsou zadržováni či vězněni z politických důvodů, jsou Krymští Tataři. Podrobněji o masovém porušování lidských práv na okupovaném poloostrově si můžete přečíst v tomto a v tomto článku od novinářů ze StopFake.org.