Evropská komise: Ruská propaganda se hluboce zakořenila v zemích EU

Funkcionář Evropské komise prohlásil, že ruská propaganda je nyní mocným nástrojem ve všech zemích EU – v některých z nich však Rusko ani nemuselo vyvíjet zvýšené úsilí, neboť místní politici sami vyslali takové poselství, píše Georgi Gotev pro EurActiv.com.

Jakub Kalenski, člen speciálního odboru při Evropské službě pro vnější činnost pověřeného studiem ruské propagandy, ve svém příspěvku na veřejné akci v Bruselu, která se zabývala problematikou tzv. hybridní války, prohlásil, že podobné dezinformace se vyskytují v každé evropské zemi.

V baltských zemích je terčem především ruskojazyčná populace, a to prostřednictvím ruských televizních kanálů.

Avšak v zemích Visegrádské skupiny – tedy v Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku – jsou prostředky využívané v rámci dezinformační kampaně odlišné. Existují tucty či dokonce stovky dezinformačních webů. Maďarský think-tank napočítal přibližně 100 takových internetových stránek. V České republice existuje přibližně 70-80 webů této povahy, podobné množství jich funguje na Slovensku.

Ve Skandinávii je taktika opět odlišná a dezinformace se šíří především prostřednictvím trollingu. Internetoví trolli jsou lidé, kteří se snaží zasít sémě neshod přispíváním provokativních komentářů k článkům. Ruské tzv. „webové brigády“ se skládají ze státem sponzorovaných anonymních politických komentátorů.

„Existují i země, kde ani nejsou třeba média, protože samotní politici pro vás šíří naprogramované zprávy,“ prohlásil.

Na dotaz EurActiv.com, zda by mohl jmenovat takové země, Kalenski odpověděl: „Myslím, že je znáte sami.“

Trval na tom, že ruská propaganda cílí nejen státy ve východní Evropě, ale všechny evropské země, a že toto úsilí přináší své ovoce.

Kalenski řekl, že představitelé jednoho nejmenovaného španělského think-tanku mu sdělili, že většina Španělů věří, že se Rusko stalo obětí agresivního Západu.

„Nikdo neměl tak privilegované vztahy se Západem jako Rusko. Země byla členem G8, je členem WTO, jejich vojenský personál se až donedávna pohyboval po chodbách ústředí NATO. Jestliže se vztahy zhoršily, je to jen jejich vina, ale většina španělské společnosti nadále věří, že jde o dezinformaci,“ prohlásil představitel Komise. Podle jiného zdroje – který nejmenoval – 50 % obyvatel Francie věří, že Kyjev inicioval válku na východě Ukrajiny.

Hybridní válka ‘à la Russe’

Výše zmíněné komentáře Kalenski pronesl na konferenci nazvané „Ruská hybridní válka a politika v Evropě“, kterou organizovaly dva ukrajinské think-tanky a webová stránka EUtoday, která pokrývá především dění na Ukrajině. Žádný ruský představitel akci nenavštívil.

Yuri Fedorov, ukrajinský expert na ruskou zahraniční a bezpečnostní politiku a autor knihy „Hybridní válka ‘à la Russe’“, prohlásil, že hybridní válka, která se vede proti jeho zemi, je prvním příkladem takového vedení války v historii.

Fedorov argumentoval, že Rusko prostřednictvím dezinformací šíří poselství, že pravoslavní by měli zůstat vůči Moskvě loajální, že Ukrajina, Rusko a Bělorusko tvoří jeden národ, což vedlo mnohé Rusy k přesvědčení, že existence Ukrajiny jako samostatného státu je neakceptovatelná.

„Pokud bude ruská agrese na Ukrajině úspěšná, bude replikována v baltských zemích a jinde,“ prohlásil.

Při popisování současné situace na východě Ukrajiny Fedorov vyslovil názor, že se ukrajinským autoritám podařilo zastavit hybridní válku v Charkově a Oděse a že ruská armáda se nacházela v obtížné situaci na Donbase.

Ruská armáda není schopná pohnout se kupředu bez masivního použití letectva a tradičního způsobu vedení války – což je však pro Kreml neakceptovatelné, pronesl.

Novým cílem Ruska se tak stal požadavek, aby Ukrajina změnila svoji ústavu, čímž by de facto udělila separatistům právo veta, a tedy i možnost trvale destabilizovat zemi. EU by měla podpořit Ukrajinu, protože nestabilní Ukrajina bude pro Unii „noční můrou“, sdělil.

Minské dohody (viz dále) požadují změny v ukrajinské konstituci a garantování větší autonomie regionům Doněcka a Luhaňska, která jsou v držení separatistů. Ukrajina nicméně trvá na tom, že ústavní změny by se měly odehrát v samotném závěru procesu, když Ukrajina získá zpět suvernénní kontrolu nad těmito územími.

Yehor Bozhok, současný vedoucí ukrajinské mise při NATO, prohlásil, že Rusko usiluje o „falešné volby a legitimizaci teroristů“. „Toto se nenachází v minských dohodách,“ dodal.

„Naším cílem je dosáhnout skutečného příměří a skutečné bezpečnosti na těchto územích, zahájit přípravu na místní volby podle standardů OBSE za dozoru ODIHR (Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OSN). „Takový byl obsah dohody, kterou jsme uzavřeli,“ uvedl.

Ukrajinský diplomat řekl, že NATO bylo jednotné v trvání na tom, že absolutní nezbytností před volbami je vytvořit vhodné bezpečnostní podmínky.

„Avšak dosud nevidíme žádné známky vůle ze strany Kremlu implementovat úmluvu, k níž se zavázal,“ dodal.