V Rusku ve dnech 17. až 19. září proběhly volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. Kreml uspořádal volby také na okupovaném Krymu. „Láska k Putinovi“, „mnohonárodnostní jednota“ či „neochvějná víra v Rusko“ jsou hlavní charakteristiky, jimiž ruská média popisovala projev krymské lidové vůle. Tým StopFake analyzoval desítky článků ruských médií, jejichž cílem je legitimizovat volby na okupovaném ukrajinském poloostrově, a vybral základní narativy oficiální ruské propagandy.
Evropa je nadšená!
Ruská média zvlášť usilovně informovala o návštěvě „oficiální delegace pozorovatelů z celého světa“. Web RIA Novosti Krym věnoval tématu „mezinárodních pozorovatelů“ na poloostrově pět článků a konstatoval, že tito pozorovatelé „během voleb do Státní dumy na Krymu neodhalili žádné podvody“. V pořadu Vesti Krym byla odvysílána celá reportáž, jež zachycovala „překvapení Evropanů“ „legitimitou“ a „vysokou technickou úrovní“ volebního procesu na Krymu. Sputnik nezůstal v oslavných ódách pozadu a zdůraznil, že „povídačky“ o nelegitimních volbách jsou „nepřípustné“.
Ve skutečnosti se ukázalo, že žádné „oficiální delegace“ na okupovaný poloostrov nedorazily a role „pozorovatelů“ se zhostili prokremelští zahraniční „hosté“. Mezi nimi byli i bývalý poslanec francouzského parlamentu Michel Voisin a poslanec francouzského Národního shromáždění Jérôme Lambert. Oba platí za radikální francouzské politiky, kteří nemají ve své zemi valnou politickou váhu. Zástupci francouzského ministerstva zahraničí se od těchto dvou „návštěvníků“ distancují. Zástupci francouzské diplomacie prohlásili, že neuznávají ani legitimitu, ani výsledky ruských voleb na Krymu.
Mezi „pozorovateli“ byl také Dušan Petrović, tajemník hospodářské a sociální rady Srbska. Podle Centra pro investigativní žurnalistiku je Petrović členem poradního sboru, který pomáhá upravovat „sociální a pracovní vztahy mezi zaměstnanci, podnikateli a státem“ a nezastává žádnou vysokou funkci. Dušan Petrović je „administrativní pracovník, jehož úkolem je připravovat zasedání a zajišťovat tok a vyřizování dokumentů. Jinými slovy, je to úředník střední úrovně, který s monitoringem voleb nemá nic společného,“ uvedli novináři.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko prohlásil, že Rusko se snaží prezentovat několik marginálních politiků za „mezinárodní pozorovatele“ při „volbách“ na okupovaném Krymu, ačkoli toto označení odporuje realitě. „Nezastupují nikoho jiného než sebe. Příjezd těchto osob na Krym v žádném případě nelegální volební proces nelegitimizuje,“ zdůraznil Nikolenko.
Volební účast, pandemie a láska k Putinovi
Na okupovaném Krymu dosáhla volební účast pouze průměrné hodnoty 49,75 %. Prokremelská média však i přes tento fakt mluvila o „masových volbách“.
„Tyto volby byly velmi zásadní, protože volební účast byla velmi vysoká… Chtěl bych poděkovat všem obyvatelům Krymu, kteří vyjádřili svůj občanský postoj. Váš hlas je důležitý a spolurozhoduje o osudu země, o osudu ruského Krymu,“ cituje KrymPress prokremelského „premiéra“ Krymu Sergeje Aksjonova.
V reportáži televize Krym24 byla volební účast na Krymu označena za „vynikající“, zvláště ve srovnání s účastí ve volbách v evropských zemích: „Je to dobré číslo pro zemi i pro Krym. Svědčí to o tom, že jak v Rusku, tak na poloostrově je zvládnutelná situace… Srovnáme-li to s tím, jak to při parlamentních volbách vypadá v evropských státech, tak tam je za dobrou volební účast považováno 30 %.“ Tvrzení o 30 % je mimochodem velmi manipulativní. Například při všeobecných volbách do Dolní sněmovny Velké Británie v roce 2017 dosáhla volební účast 69 %.
Ruská média opět neopomenula narativ o „krymském jaru“ a „lásce k Putinovi“ – právě takto některá média charakterizovala „volby“ na poloostrově.
„Vysoká volební účast na Krymu na minulých volbách do Státní dumy Ruské federace svědčí o tom, že si jsou obyvatelé republiky (Republiky Krym, pozn. překl.) jistí tou volbou, kterou učinili na referendu v roce 2014… Obyvatelé Krymu jsou vděční prezidentovi Vladimiru Putinovi za změny, které se v regionu udály od roku 2014,“ píše web Octagon media.
Někteří experti ovšem v rozporu s oficiální linií Kremlu mluvili o „průměrné“ volební účasti na Krymu a jako důvod uvedli pandemii a strach lidí z nákazy covidem-19.
„[Důvody] byly naprosto evidentní a přirozené a týkaly se nejen Krymu, ale celé země. Máme za sebou pandemický rok, kdy se systém vládní moci, společnosti i sociální systém přizpůsobily tomu, co se ve státě děje a co dělat v podmínkách pandemie. To všechno mělo vliv na občany i na jejich společenskou aktivitu,“ píše prokremelský web RIA FAN.
Mezietnická shoda a volby
Zvláštním zaměřením kremelské propagandistické mašinérie je ilustrace „mnohonárodnostní lásky a podpory ruského kurzu“ okupovaného poloostrova.
Ruská média zveřejnila řadu propagandistických videí a článků, podle kterých „národnostní menšiny“ (takto ruská provládní média označují například Ukrajince a Krymské Tatary na Krymu) údajně podporují pseudovolby na poloostrově.
„Krymští Tataři milují svoji zemi, vždycky se účastní voleb, jsou velmi občansky aktivní. Naše odhodlání k rozvoji Ruska je na nejvyšší úrovni. Krymští Tataři se zde cítí doma, cítí se být pány své vlasti a účastní se všech procesů,“ píše RIA FAN.
„Odvolila jsem a upřímně věřím, že všichni mají zájem na tom, aby zájmy obyvatel Krymu přišli hájit vhodní, kompetentní lidé, schopní prosadit vůli lidu a nezklamat jeho důvěru, zajistit stabilitu rozvoj, mezietnickou a mezináboženskou shodu,“ cituje Moskovskij komsomolec výrok Kremlem financované organizace Ukrajinská obec Krymu.
Média působící v Rusku zašla ještě dál a natočila řadu optimistických videí s účastí prokremelsky orientovaných „náboženských zástupců“ na poloostrově:
„Zástupci tří náboženských konfesí Krymu vyzvali spoluobčany, aby přišli k volbám do Státní dumy. Ve svých projevech vyzývají obyvatele Krymu, aby využili svého hlasu v zájmu budoucnosti této země,“ píše Kryminform.
Podobná propagandistická videa byla natočena také jménem „vůdců národních autonomií Krymu“, z nichž většina se aktivně účastnila okupace ukrajinského poloostrova.
Ukrajina nicméně „volby“ na okupovaném Krymu nepodporuje a už vůbec je neuznává: „Volby uspořádané Ruskou federací na území dočasně okupované Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu jsou nezákonné a jejich výsledky nebudou mít žádné právní důsledky,“ zdůrazňuje ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Šéf Medžlisu krymskotatarského národa Refat Čubarov také odmítá uznat legitimitu voleb na poloostrově:
„To, že Rusko rozšířilo volby na okupovaná území Ukrajiny, není jen nezákonné a protiprávní, jde o druh mezinárodního zločinu. Na okupovaných územích žijí občané Ukrajiny a Rusko je nutí účastnit se nezákonných voleb. Volby do Státní dumy RF musí být prohlášeny za zcela nelegitimní, nikoli pouze neuznávat osoby, které budou „zvoleny“ na okupovaném Krymu,“ zdůraznil Refat Čubarov.
Legitimní, ale neuznané
Navzdory všem snahám Kremlu o legitimizaci volebního procesu na okupovaném Krymu se mezinárodní společenství vyslovilo proti uznání výsledků voleb. V reakci na doporučení Evropského parlamentu ohledně politických vztahů EU s Ruskem, která zmiňují možné odmítnutí legitimity voleb do Státní dumy, spustila ruská média palbu kritiky. Státní propaganda mluvila o „umělém povyku kolem voleb na Krymu“.
Nám je jejich stanovisko naprosto lhostejné. Hodnocení a reakce Evropského parlamentu na volby na Krymu je nám fuk. Celá tato situace připomíná štěkot Mopsíka z Krylovovy bajky,“ píší RIA Novosti.
„Rusko se do záležitostí jiných zemí nevměšuje, ale evropské státy se bohužel domnívají, že mají právo hodnotit procesy, které se dějí v Ruské federaci,“ stěžuje si Gazeta.ru.
„Američané nejsou schopni objektivního hodnocení politického dění v Rusku, tak to vždycky bylo a bude, a velmi to vypovídá o americké vládnoucí elitě. Volby ještě neskončily a oni už zveřejňují všelijaká prohlášení, vyjadřují se o vztahu k Rusku a podnikají všelijaké kroky,“ stěžuje si web Izvestija na USA a EU, odmítající legitimitu ruských voleb.
Senátorka Olga Kovitidiová rovněž vyzvala občany na Krymu, aby nevěnovali pozornost prohlášením mezinárodních organizací: „Evropská unie by se mohla v Republice Krym učit, jak se pořádají volby, protože dnes jsme viděli naprosto precizní práci,“ cituje Kovitidiovou televize Krym24. Mimochodem, v minulosti byla senátorka Kovitidiová šéfkou Hlavní justiční správy Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny v Sevastopolu, úřednicí, která na počátku okupace bojovala za územní celistvost Ukrajiny, ale poté rychle změnila svou politickou orientaci a přijala za svou kremelskou rétoriku.
Při informování o volbách na Krymu tedy Kreml nepoužil pouze standardní soubor narativů o „legitimitě“ okupace ukrajinského poloostrova. Zvláštním rysem těchto voleb byla snaha Kremlu vnutit veřejnosti myšlenku o „mnohonárodnostní jednotě“ na Krymu, shodě obyvatel Krymu na „lásce k Putinovi a vládní straně“ a také o „přesvědčení“ zástupců západních zemí o „transparentnosti“ a „vysokých standardech“ proběhlých voleb.
Autorka: Valerija Daňko
