Autor: Oksana Andrijevska, exkluzivně pro StopFake z Barcelony
První říjen – datum, které otřáslo celým Španělskem. Dlouhou dobu nebral katalánské referendum o nezávislosti na území ostatního Španělska nikdo vážně. Vyvolávalo buď nespokojenost, nebo vášnivou podporu obyvatel v závislosti na regionu či politických názorech. Brzy se v médiích rozhořel skutečný boj mezi zastánci a odpůrci referenda. Standardy novinářské nestrannosti vzaly za své, a pokud měli čtenáři ještě nějaké pochybnosti ohledně pozice známých španělských médií, je nyní naprosto jasné, jaký názor v otázce hlasování o nezávislosti to které médium zastává.
Vnější zájmy
Katalánský list La Vanguardia odsoudil kampaň vládnoucí Lidové strany (Partido Popular, PP) na Twitteru, ve které vyvracelo „lži“ katalánského hnutí za nezávislost pod hashtagem # MentirasIndependentistas. Jedním z „mýtů“, které se snažili uvést na pravou míru, bylo, že „80 % Katalánců podporuje referendum“. K tomuto účelu použili anketu s názvem „60 % Španělů požadují zákaz referenda“. Obě fakta by kupodivu mohla být pravdivá. PP se také pokusila v akcích katalánské autonomní vlády nalézt „cizí stopu“. V jednom z příspěvků strana prohlásila, že pod touhou Katalánců vyhlásit nezávislost se skrývá „venezuelský diktátor Nicolas Maduro, před zákonem se skrývající Julian Assange a terorista Arnaldo Otegi“. Posledně jmenovaný je nyní koordinátorem levicové politické strany Bildu v Baskicku a dříve byl odsouzen za styky s teroristickou organizací ETA. Kromě samotného prohlášení PP neuvedla žádné konkrétní důkazy.
Jeden z největších španělských zpravodajských týdeníků El País také mluví o „ruce Kremlu“. Tento list uveřejnil článek s názvem „Ruské vměšování do katalánské krize“. Podle analýzy provedené novináři z El País „Kreml po tajných internetových kampaní na podporu Brexitu, podpory Marine Le Pen ve francouzských prezidentských volbách a ultrapravicových sil v Německu zpozoroval další příležitost, jak prohloubit nesoulad v Evropě a posílit tak svůj mezinárodní vliv.“
Noviny také informovaly o aktivním angažmá ruského provládního kanálu RT (Russia Today), který podle jejich údajů od 28. srpna zveřejnil 42 zpráv o referendu na španělské jazykové verzi svého portálu.
Kromě toho El País kritizoval tweety tvůrce WikiLeaks Juliana Assange, jejichž popularita rychle roste. Například tento tweet ze dne 15. září 2017: „Obracím se na všechny s prosbou, aby podpořili právo Katalánska na sebeurčení. Španělsko nesmí dopustit represe a zákaz hlasování.“ Tento příspěvek okamžitě nasbíral 16 tisíc lajků a 12 tisíc sdílení.
El País prostudoval příspěvky 5 tisíc Assangeových sledujících na Twitteru pomocí TwitterAuditu a podle získaných výsledků je 59 % z těchto profilů falešných. Se stejnou rychlostí si získávala popularitu zpráva bývalého analytika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, jenž získal politický azyl v Rusku. „Represe ve Španělsku vůči nepohodlným vyjádřením, politice a protestům v Katalánsku jsou porušením lidských práv“. Za 24 hodin tento Snowdenův příspěvek z 21. září nasbíral 8 tisíc lajků a 8 tisíc retweetů.
Na základě těchto údajů došli v El País k závěru, že referendum v Katalánsku na síti aktivně propaguje armáda ruských robotů.
Bombastické titulky
„Nezávislost jako rasismus. Jak se Evropa vrací ke kmenovému uspořádání“ – takto nazval svůj blogový příspěvek dopisovatel listu El Confidencial v Istanbulu Ilja Topper. Novinář srovnává katalánské referendum s referendem v Kurdistánu z 25. září. Podle jeho názoru je situace s těmito dvěma referendy podobná z toho důvodu, že autonomie obou území je již nyní dostatečně široká a jejich politici nemluví o nových zákonech, nýbrž pouze hrají na city. Topper přímo neviní Katalánce z rasismu, přiznává, že jejich území se stalo domovem pro mnohé cizince a vnitřní migranty. Cituje nicméně „Příručku mladého esesáka“: „Žádná rasa není horší než druhá: každá má žít ve svém prostředí a nemísit se s jinými“.
Na televizním kanálu Intereconomia v jednom z humoristických pořadů o probíhajících událostech hovořili moderátoři o jaderné hrozbě Severní Koreje v katalánském kontextu: „Severní Korea po úspěšném otestování interkontinentálních balistických raket slíbila, že pořádně zavaří Spojeným státům, jelikož má rakety, které mohou doletět nejen na území USA, ale také Evropy včetně Pyrenejského poloostrova, a tedy i Barcelony… – Barcelona? No ne! Jen střílej, Kime, jestli si troufáš! Všichni tím akorát získáme! Střílej!“
Na tento útok odpověděl hráč španělské fotbalové reprezentace a hráč FC Barcelona Gerard Piqué. Na Twitteru zmínil španělskou policii a ptal se: „A tyhle nepřijedete navštívit?“ Narážel tím na policejní prohlídky v redakcích katalánských novin.
Avšak nejzajímavější komentář zveřejnil speciální vyslanec pro Mezinárodní kulturní vztahy Severní Koreje a fakticky tiskový mluvčí režimu, Katalánec Alejandro Cao de Benós: „Mrzí mě, že kanál Intereconomia ještě existuje. Darujeme jednu bombu Katalánské republice, aby ji těmhle frankistům strčila do p…“
Jedna z nejzvláštnějších reakcí na referendum zazněla v přímém přenosu na kanále Antena 3 , kde jeden z hostů pořadu Espejo Público, spisovatel Juan Manuel de Prada, na otázku moderátorky o možném dialogu mezi dvěma stranami konfliktu odpověděl: „Aby mohl být dialog, je nutné sdílet ideje. Nemám o čem mluvit s člověkem, který chce obnovit otroctví, nemám o čem mluvit s tím, kdo považuje za legální pedofilii. To, co se teď děje v Katalánsku, je stejně nebezpečné jako otroctví nebo pedofilie“.
Neuvěřitelná diskuse se odehrála na Twitteru mezi tvůrcem WikiLeaks Julianem Assangem a španělským spisovatelem, autorem známých knih o kapitánovi Alatristovi Arturem Pérezem-Reverte. Prvně jmenovaný umístil na svých stránkách fotografii pekingského náměstí Nebeského klidu z roku 1989 pořízenou během rozehnání přívrženců demokracie a okomentoval ji: „Španělsko, v Katalánsku toto fungovat nebude. Katalánci mají právo na sebeurčení. Zatýkání je akorát sjednocuje a posiluje“. Španělský spisovatel se neudržel: „Tato fotografie s tanky zase jednou ukazuje, že jste nejen ignorant, co se týká Španělska, ale že jste naprostý idiot, pane Assangi“. A odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: „Dokonce i vaše urážky jsou opsané ze záchodových dveří,“ prohlásil Assange, čímž narážel na pokutu 200 tisíc eur, kterou musel Pérez-Reverte zaplatit kvůli plagiátu v jednom ze svých scénářů. „Ne všichni z nás mají možnost bydlet na toaletách, velvyslanectvích a nepřístupných budovách jako vy, pane Assangi,“ odpověděl spisovatel aktivistovi, který již pět let nevychází z budov velvyslanectví Ekvádoru v Londýně.
Ryba, která požírá vlastní ocas
20. září začaly pokojné protesty ve většině katalánských měst. Mnozí byli pobouřeni akcemi španělské policie, která v kancelářích soukromé pošty Unipost ve městě Tarrasa hledala dopisy pro dobrovolníky během hlasování.
K policejní prohlídkám kvůli referendu došlo i v redakcích novin Al Punt Avui de Barcelona, Vilaweb a Rincón Catalán a také tiskárnách v Sant Feriu de Llobregat a v Hospitalitet de Llobregat.
Tisk na tyto kroky zareagoval podle očekávání naprosto odlišně v závislosti na regionu. Novinářská solidarita šla opět stranou a diskuse o svobodě tisku vypukla s novou silou. Deník ABC se radoval: „DEMOKRACIE V KATALÁNSKU OBNOVENA. Vláda deaktivuje státní převrat 1. října (ABC: „LA DEMOCRACIA SE REINAUTAURA EN CATALUÑA: El estado desactiva el golpe de 1-О“). La Vanguardia informovala docela jinak: „Na ulicích vznikají protesty kvůli policejní šikaně ohledně referenda 1-10“ („La protesta s’instala al carrer pel setge policial a 1-O“). List La Razón přivítal kroky španělské vlády a nazval je „demokratickou neústupností“. Deník El Mundo bez okolků označil protestující za separatisty.
Reakce na protesty se neobjevily pouze v médiích. FC Barcelona zveřejnil úřední dopis, ve kterém přislíbil podporu organizacím a soukromým osobám, které stojí za demokracií a svobodou projevu. Za nezávislost se postavili rovněž katalánští biskupové. 300 představitelů církve podepsalo manifest na podporu referenda. Také vyzvali „katolíky a všechny občany Katalánska zúčastnit se referenda a volit dle nejlepšího svědomí“.
Běžní občané se přes hrozbu pokuty rozhodli vytisknout plakáty na podporu referenda a vylepit je na ulicích. Prezident Katalánska pak na svém Twitteru zveřejnil adresy nových internetových stránek referenda místo těch, které španělská vláda zablokovala. „Nelze postavit dveře do pole. Pokračujeme!“
