EUvsDisinfo se rozhodlo zanalyzovat jednotlivé dezinformační výroky, které se objevily v přenosu ruské federální televize. Doslovné znění rozhovoru ministra zahraničních věcí Lavrova v pořadu „Solověv live“ s Vladimire Solověvem bylo zveřejněné 12. února.
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace mělo potřebu znovu vysvětlit a okomentovat některé z výroků, které padly v televizním rozhovoru s Vladimirem Solověvem poté, co je okomentoval ministra zahraničí Sergej Lavrov:
„Jsme připraveni přerušit vztahy [s EU], jestli k tomu dojde z iniciativy EU. Z naší strany důrazně vyzýváme představitele unie k rovnoprávné spolupráci a vzájemnému respektu, o čemž mluvil Sergej Lavrov“, zdůraznili v sídle prezidenta.
Dříve šéf MZV Ruska Sergej Lavrov v rozhovoru s Vladimirem Solovějem prohlásil, že Moskva nevylučuje přerušení vztahů s Evropskou unií, pokud Brusel zavede sankce, které ohrozí citlivé sektory ruské ekonomiky.
1.
Vladimir Solověv: Proč odmítáte právo A. Navalného na to, aby spolu s bratrem „pumpnul“ francouzskou firmu Yves Rocher?
Sergej Lavrov: Já jsem právě to řekl Vysokému představiteli EU pro zahraniční věci J. Borrellovi, že nepodporujeme obranu lidí, kteří způsobili konkrétní finanční škodu firmě z Evropské unie, kterou je Yves Rocher.
Evropský soud pro lidská práva v říjnu 2017 vynesl verdikt, podle kterého byla odsouzení národních soudů v procesu s Alexejem Navalným ohledně Yves Rocher svévolná a zjevně nepodložená.
Také stojí za zmínku, že nejen EU vyzvala k propuštění Navalného. 17. února 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že „požaduje od vlády Ruska, v souladu s pravidlem 39 soudního řádu, propustit navrhovatele [Navalného]… Uvedené opatření má být přijato bezodkladně“. Informace o rozhodnutí soudu zde.
2.
Vladmir Solověv: Proč se náhle Evropa rozhodla mluvit s námi z pozice nějaké morální nadřazenosti a poučovat nás? Připomenu tragickou historii v Jugoslávii. Pokud mluvíme o A. Navalném, tak můžeme připomenout případ J. Assange, o kterém absolutně nikdo nemluví. Vy jste mluvil o třech politických vězních ve Španělsku, na což Španělé pohrdavě odpověděli, že „mají vězně politiky, ale ne politické vězně“, ale C. Puigdemont řekl, že nejsou tři, ale je jich devět.
Sergej Lavrov: Mimochodem když tahle kauza probíhala, tak se C. Puigdemont nacházel se svými spolupracovníky v Belgii, někdo byl ještě v Německu. Belgické a německé soudní orgány prohlásily, že je ve Španělsku soudí z politických důvodů, na což Španělé odpověděli, že mají své zákony a ty se musí respektovat. Když jsem tento argument zmínil v rozhovoru s Vysokým představitelem EU pro zahraniční věci J. Borrellem a řekl, že také máme své zákony, tak nevěděl, co odpovědět a znovu začal mluvit o tom, že A. Navalnyj byl odsouzen nezákonně z politických důvodů a že se porušují jeho práva.
Whataboutismus — argumentační klam, který má sloužit k odvedení pozornosti od nevýhodného tématu. Situace kolem zadržených aktivistů ve Španělsku a Assange se probírá v evropských médiích a v politických kruzích a v případě Assange je proces veden u soudu ve Velké Británii. Rusko pokračuje v parodii na soud s Alexejem Navalným.
3.
Vladimir Solověv: Vy jste věděl o tom, že je [diplomaty] tam posílají?
Sergej Lavrov: Ano, věděli jsme, že je tam posílají.
Vladimir Solověv: To znamená, že to nebylo sladěné s návštěvou J. Borrella?
Sergej Lavrov: Samozřejmě to nebylo naplánované v souvislosti s jeho návštěvou. Rozhodli se hned jak ty lidi identifikovali při účasti na nezákonných akcích.
Zaprvé: mítinky nejsou nezákonné: článek 31 ústavy Ruské federace garantuje právo na organizaci shromáždění za účelem protestů.
Za druhé: sledování politických procesů diplomaty v zemích, kde pracují, je běžnou praktikou v souladu s Vídeňskou úmluvou z roku 1961. Ruská televize zveřejnila záběry natáčení, které potvrzují fakt, že diplomaté skutečně jen sledovali situaci.
4.
Sergej Lavrov: Přitom L. Volkov nejednou veřejně prohlašoval, že se nebudou obracet ke státním institucím a jednoduše vyjdou do ulic. Už to je samo v sobě porušení zákona, to je veřejná urážka vlády. Jestli chcete vyjít do ulic v současné situaci, abyste splatili svůj dluh, tak nejste diplomaté, ale provokatéři.
Vladimir Solověv: Plus koronavirus nikam nezmizel.
To je na jednu stranu validní argument, ale policie se nesnažila zajistit dodržování sociálního distancování. Tisíce účastníků protestů a kolemjdoucích cpali do malých místností, autobusů a cel.
5.
Vladimir Solověv: Vy jste jim ještě dali flash disk, aby věděli, co se děje v Evropě?
Sergej Lavrov: Ten flash disk se může doplňovat doslova každý den. Teď v Polsku probíhá vlna protestů, které velmi tvrdě potlačují: jsou tam i obušky i vodní děla.
Opět whataboutismus. Policie v členských státech EU konala na ochranu soukromého vlastnictví a bezpečnosti kolemjdoucích. Mítinky mohou být nepovolené, ale účast na nich není nezákonná.
6.
Vladimir Solověv: Požadují sankce?
Sergej Lavrov: Požadují sankce, ano.
Vladimir Solověv: Já patřím k těm, koho se pokouší zanést na sankční seznam.
Sergej Lavrov: To jste v dobré společnosti.
Vladimir Solověv: Ano, společnost je dobrá. Já potom budu první novinář v dějinách, proti kterému zavedli sankce.
Sergej Lavrov: Proč první? Záleží co nazveme sankcemi. Korespondenti RT a Sputniku nedostávají akreditaci v Paříži. A nedávno jsem četl o tom, že nějaká naše mediální struktura podala žalobu na stát, že je nepustili na tiskovou konferenci prezidenta Ruské federace V. V. Putina. Argument byl takový, že když splní všechny požadavky, tak jim podle zákona nelze odebrat akreditaci. Neznám detaily, ale vím, že tiskové konference se v tomto roce konají s přihlédnutím k epidemiologickým požadavkům. To, že bez žádného koronaviru ani RT ani Sputnik, nehledě na to, že se obrátili přímo k vedení Francie, nepouští do Elysejského paláce, je fakt. No a samozřejmě si můžeme připomenout situaci se Sputnikem v Estonsku, kde proti novinářům zahájili trestní řízení.
Ruští novináři mohou bez problémů pracovat v Evropě, několik ruských médií funguje v Bruselu a v členských státech EU. Jediným člověkem na sankčním seznamu 177 osob, který má vztah k žurnalistice, je Dmitrij Kiseljov, vedoucí mediální skupiny „Rossija segodňa“, ke které patří vládou zřízené a financované médium Sputnik. V některých členských státech EU Russia Today (RT) a Sputnik porušili místní zákony a pravidla pro získání licence.
7.
Sergej Lavrov: Všechny problémy mezi námi a Evropskou unií začaly velmi dávno. Zkoušeli naši trpělivost a dobrou vůli. Když v roce 2004 přijali Baltské státy a další státy východní Evropy do EU, tak jsme se jich otevřeně ptali, jestli jsou přesvědčení o tom, že tyto země už dozrály k tomu, aby byly zodpovědnými členy progresivního spolku? Říkali nám, že samozřejmě pořád mají nějaké fóbie z historické minulosti v Sovětském svazu, ale ujišťovali nás, že jakmile se stanou členy Evropské unie a NATO, tak se uklidní a nebudou mít důvody k těmto fóbiím. Nic takového. Bylo to přesně naopak – stali se nejzuřivějšími rusofoby a prosazují v Evropské unii rusofobní stanoviska. V mnoha otázkách se stanovisko Evropské unie, diktované solidaritou, řídí rusofobní, agresivní menšinou.
Kritika Ruska ze strany EU se zakládá na jednání Ruska, včetně jeho aktivních snah o šíření chaosu a nedůvěry. Rusko porušuje mezinárodní právo vůči několika sousedním zemím, nezákonně anektovalo mezinárodně uznané části území Ukrajiny a Gruzie a také podporuje separatistické vzdělávání na Ukrajině a v Moldavsku. Rusko použilo chemické zbraně na území cizích států proti politické opozici a svým kritikům.
8.
Sergej Lavrov: Myslím si, že se jim prostě dostal do rukou. Kdyby nebylo A. Navalného, tak by bylo něco jiného. Jeho, to je jasné, na to připravovali dostatečně důkladně, jestli vezmeme v potaz to, jak se připravoval slavný film, který by nebylo možné vytvořit bez souhlasu německého státu.
Vladimir Solověv: Máte na mysli osobní údaje z archivu Stasi, kde je fotografie V. V. Putina?
Sergej Lavrov: Ano. Mimo jiné.
Neopodstatněné tvrzení. Novinář vedoucí rozhovor odkazuje na scény z filmu, ve kterém byly zmiňovány roky působení prezidenta Putina v bývalém východním Německu a naznačuje, že přístup do archivů Stasi dokazuje zapojení německé vlády do jeho produkce. Archivy jsou volně dostupné pro vědecký výzkum a média.
9.
Sergej Lavrov: […]Německo bylo mezi těmi, kdo na nás ukazoval prstem a říkal, že nikdo jiný nemá technické možnosti, jak vyrobit Novičok. Hned jak Bundeswehr zjistil přítomnost druhu Novičoku u A. Navaleného, tak jsme se začali ptát: „Odkud máte takové znalosti? Vždyť jste přece sami říkali, že se u vás takové věci neprováděly“. Ticho.
Vojenští specialisté v Německu potvrdili přítomnost látky, která patří do skupiny Novičok. Jejich výsledky potvrdily nezávislé laboratoře ve Francii a Švédsku a také laboratoře spojené s Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
10.
Sergej Lavrov: Ale ani Němci, ani Francouzi, ani Švédi, u kterých měli prověřovat správnost svých analýz, ani technický sekretariát Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) nám nic nedají. Odmítají.
Rusko odmítlo zahájit trestní stíhání v této záležitosti a důkazy se předávají jen vyšetřovatelům. Spojená investigativní skupina Bellingcat/The Insider zkoumala pokus o vraždu na základě volně dostupných údajů a zjistila, že operaci provedla skupina spolupracovníků FSB.
11.
Sergej Lavrov: Všimněte si. Tady nejde o A. Navalného. Jde o to, že se neprovádí politika prostého zadržování Ruska odsouhlasená celým kolektivním Západem, ale agresivní zadržování Ruska.
Neopodstatněné tvrzení bez jekýchkoliv důkazů.
12.
Sergej Lavrov: Já se bavím s mnoha [západními] ministry, jinými představiteli státní moci a s představiteli občanské společnosti. Jim se nelíbí to, co dělá Západ.
Vladimir Solověv: Bojí se mluvit?
Sergej Lavrov: Samozřejmě, bojí se. Závazky vůči dolaru, investicím, dětem, studujícím, penězům, které tam leží. To je velmi brzdí v tom, aby ty elity říkaly všechno, co si myslí.
Stejně jako v mnohých jiných složitých situacích zaznívají v různých kontextech různé názory. V Rusku jsou otevření sympatizanti v médiích a mezi lidmi zapojených do rozhodovacího procesu, stejně jako v EU i členských státech EU. Vztahy s Ruskem jsou velmi intenzivně diskutovaným tématem.
13.
Sergej Lavrov: Každý slušný člověk vše vidí jasně a srozumitelně. Když se vrátíme k tomu, proč zrovna A. Navalnyj. Kdyby to nebyl on, tak by bylo něco jiného. Tento „kejs“, jak se dnes módně říká, vytvořili záměrně. Není těžké uhádnout, že datum návratu a promítání filmu není nijak náhodné. Ale všimněte si. Dnes, když všichni útočí na Rusko, tak nikdo nepřipomíná „otravu“. Říkají, že A. Navalnyj byl nezákonně odsouzen a musíme ho propustit.
Fakt zůstává faktem. Vazba ruských orgánů a tajných služeb na tento případ je známá. Výzkum Bellingcat/The Insider, který byl proveden na základě volně dostupných údajů, stanovil osoby a jednu organizaci, které byly zodpovědné za přípravu a provedení zločinné operace. Alexej Navalnyj přežil po pokusu o vraždu a vrátil se do Ruska, kde ho ihned odoudili na základě lživých obvinění.
14.
Sergej Lavrov: Jsem přesvědčený, že Američané nepotřebují naše dobré vztahy s Německem, stejně jako je nepotřebují i jiné země na evropském kontinentu. Angličané je také nepotřebují stejně jako, abych byl přesnější, Západ nepotřeboval ve své době jednotné Německo. Právě Sovětský svaz byl hlavním zastáncem sjednocení Německa.
Nepodložené tvrzení o tom, že členské státy EU, Velká Británie a USA brání v navazování vztahů mezi Ruskem a Německem.
15.
Sergej Lavrov: Západ byl tehdy velmi znepokojený a neochotně přistoupil na dohody o sjednocení Německa. My jsme se řídili tím, že německý lid má právo být sjednocený. To je jeho historické předurčení jako lidu. Ale (co je zábavné), co se týká dvojitých standardů. V roce 2015 jsem to připomněl na konferenci o bezpečnosti v Mnichově a řekl, že jsme to tehdy dělali cíleně, protože jsme chápali touhy německého lidu a zdůraznil, že by bylo důležité, kdyby všechny ostatní země vnímaly sjednocení Krymu s Ruskem podobně jako vyjádření vůle lidu. Na Krymu bylo referendum a v Německu žádné nebylo.
Rozdělení Německa bylo výsledkem poválečné okupace spojeneckými armádami. Krym byl součástí území Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Rusko dobrovolně opustilo SSSR 12. července 1990 a nevzneslo žádné územní požadavky vůči ostatním republikám Sovětského svazu. Od té doby Rusko několikrát vyjádřilo podporu územní celistvosti Ukrajiny v platných mezinárodních smlouvách. V souladu s Budapešťským memorandem se Ukrajina vzdala jaderných zbraní a získala záruky od USA Ruska, Británie a Francie. Jako členský stát OSN a člen OBSE je Rusko povinno respektovat teritoriální integritu jiných suverénních států. Mezi Ruskem a Ukrajinou byla uzavřena bilaterální smlouva, podle které byl Rusku garantován přístup k vojenskému přístavu v Sevastopolu. Kreml porušil všechny tyto smlouvy.
16.
Vladimir Solověv: Proto se přehodnocuje válka. Proto snahy o srovnávání nacistického Německa a Sovětského svazu.
Sergej Lavrov: Samozřejmě. Tam celkem výzamná část elit zastává tento postoj. Jsou lidé, kteří si přejí, aby Německo navždy ztratilo možnost s námi normálně spolupracovat.
Rozhodující role ruského lidu na vítězství nad nacismem je nezpochybnitelným faktem. To ale nevylučuje fakt, že vedení SSSR umožnilo Hitlerovu agresi podepsáním paktu Molotov-Ribbentrop a že vedení SSSR využilo spojenectví proti nacismu k rozšíření svého území a po druhé světové válce okupovalo Baltské státy a ustavilo komunistické režimy v celé střední a východní Evropě. Nikdo jiný ze spojenců, kteří se účastnili vítězství nad nacismem, nevznesl územní nároky vůči jiným zemím.
17.
Sergej Lavrov: Ale sankce k ničemu nepovedou a nemohou vést ke změně naší politiky hájení svých národních zájmů.
Vladimir Solověv: Povedou ke konsolidaci společnosti.
Sankce EU nejsou cílem samy v sobě, jsou jenom selektivním fungujícím nástrojem, jehož cílem je změnit chování i zvrátit ruská porušení mezinárodního práva v podobě nezákonné anexe Krymu a agrese proti Ukrajině. EU zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska, téměř 40 % ruského vývozu směřuje do EU. Statisíce Rusů pracují v oblastech byznysu bezprostředně spojených s exportem do EU. Rusko naopak zavedlo neopodstatněné sankce proti zemědělské výrobě a potravinám z EU, což vedlo k negativním důsledkům pro ruské spotřebitele.
18.
Ale já ještě jednou říkám, že Vysoký komisař EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nemá, při vší pompéznosti názvu té funkce, manévrovací pole a, jak to chápu, má velmi omezené možnosti.
EU je unií 27 suverénních států. Evropská rada určuje obecné politické směřování a priority Evropské unie a svěřuje vysokému představiteli EU roli vést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a také slaďovat stanoviska členských států EU. Vysoký představitel EU také koordinuje fungování společných nástrojů zahraniční politiky EU, jako jsou nástroje pro rozvoj, obchod, politiku sousedství, humanitární pomoc a reakci na krize z pozice zástupce předsedy Evropské komise.
19.
Sergej Lavrov: Ukrajina chce, aby Minské dohody přestaly existovat.
Ukrajina má absolutní zájem na Minských dohodách a hledání trvalého politického řešení konfliktu na východě Ukrajiny. K prvnímu výročí summitu v normandském formátu v Paříži (8. prosince 2020) prezident Zelenskyj potvrdil, že je Ukrajina připravená přejít k další fázi stažení vojenských jednotek, rozminování nových území a také k další etapě vzájemné výměny zajatců.
20.
Vladimir Solověv: My se s tím z nějakého důvodu smiřujeme. Neříkáme, že když se nechystají plnit Minské dohody, tak budeme další osud ruských lidí řešit my. To je naše zákonné právo, chránit zájmy našich krajanů.
Sergej Lavrov: My je bráníme. Nejen na Ukrajině, ale i v Baltských státech a jiných zemích. To není ani bezradnost Evropské unie. Myslím si, že to je zámerný postoj, nevšímat si pronásledování Rusů, ať už médií nebo ruskojazyčného obyvatelstva.
Ruská federální média neustále a naprosto bezdůvodně mluví o porušování práv ruských občanů v zahraničí.
21.
Vladimir Solověv: Jsme připraveni k přerušení vztahů s Evropskou unií?
Sergej Lavrov: Vycházíme z toho, že jsme připraveni. Jsme sousedé. Jestli to vezmeme obecně, tak jsou naším největším obchodním a investičním partnerem. Mnohé firmy tady pracují, společné podniky se počítají na stovky, tisíce. Pokud je byznys vzájemně výhodný, tak v něm budeme pokračovat. Jsem přesvědčen, že teď za současných válečných vztahů jsme se stali plně soběstačnými. Musíme se snažit o takový stav v ekonomice pro případ, že znovu zažijeme (jak už jsme to nejednou pocítili), že se zavádějí sankce v oblastech, které ohrožují naší ekonomiku, mimo jiné v nejcitlivějších sférách (dodávky komponentů k výrobě). Nechceme se izolovat od života světa, ale musíme na to být připraveni. Chceš-li mír, připravuj se na válku.
Prohlášení o agresivních plánech EU jsou neopodstatněná. Rusko má povinnost dodržovat své mezinárodní povinnosti a závazky, protože Rusko, stejně jako jakýkoliv jiný stát, se má podrobovat mezinárodnímu právu. Jeho porušení má následky v mezinárodním právním poli. Jedním z takových následků je sankční režim zavedený například po nezákonné anexi Krymu a agresi proti Ukrajině.
EU pokračuje v dialogu s ruskou občanskou společností. EU nechává otevřené dveře pro ruské studenty, turisty, investory a novináře. EU pokračuje v podpoře občanské společnosti, kultury, sportu a tak dále a buduje mosty mezi lidmi a společnostmi. Evropská unie pokračuje v monitorování porušování práv Rusů a práv sousedů Ruska Kremlem.
Evropská unie také neuzavírá kontakty s ruským státním aparátem skrze diplomatické kanály a pokračuje v realizaci své politiky v rámci pěti základních principů.
Zdroj: EU vs Disinfo
