Ruský prezident Vladimir Putin uspořádal k závěru roku 2019 velkou tiskovou konferenci. V konferenční místnosti zazněla také témata jako Ukrajina, válka v Donbasu či přeprava plynu. V následujícím článku vám nabídneme fact-checking výroků a odpovědí ruského prezidenta, které se týkaly Ukrajiny.
Minské dohody
Na otázku ruského novináře o schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na summitu v Paříži Putin znovu prohlásil, že „neexistuje nic kromě minských dohod“.
„Klíčem minských dohod je zákon o zvláštním statusu Donbasu, který musí být implementován do ukrajinského základního zákona, tedy do ústavy. Nyní jej prodloužili na rok, ale to neznamená natrvalo. My pořád mluvíme o tom, nejen já, ale i další účastníci normandského formátu mluví o tom, že je nutné mu dát trvalý charakter. A poté ho zanést do ústavy. Podle všeho to však ani předchozí ani současné ukrajinské vedení udělat nechce,“ řekl Putin (na videu v čase od 35:00 dále).
Navzdory rozšířenému narativu ruské propagandy o tom, že Ukrajina neplní nebo nechce plnit minské dohody, skutečnost svědčí o něčem jiném. Po summitu v tzv. normandském formátu podepsal Volodymyr Zelenskyj prodloužení platnosti zákona „O zvláštním statusu místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ o další rok. Na otázku, proč ne o pět nebo deset let, Zelenskyj odpověděl: „Nevíme, co bude za 5 nebo 10 let. A jeden rok není špatný návrh.“
Také ministr zahraničních věcí Ukrajiny Vadym Prystajko prohlásil, že Kyjev plní minské dohody a zanáší do ústavy změny, které předpokládají decentralizaci pro celou Ukrajinu.
Podle Vladimira Putina Ukrajina navíc nechce stažení vojsk po celé linii dotyku, což považuje za chybu. Ve skutečnosti však Ukrajina také chce stažení vojsk po celé linii dotyku, nicméně toto rozpuštění ozbrojených sil má podle Ukrajiny probíhat postupně, podle jednotlivých vojenských úseků. Stažení vojsk má být také doprovázeno monitoringem zajišťujícím, že stahování probíhá po obou stranách linie. Na summitu v Paříži bylo vyjednáno stažení ve třech úsecích.
Vladimir Putin dále prohlásil, že právě Petro Porošenko trval na tom, aby byly minské dohody podepsány „vůdci těch dvou neuznaných republik“. „Dali mi tam zkrátka všichni tři nůž na krk. Ale zástupci těch neuznaných republik to udělat nechtěli. To abych poodhalil celé pozadí našeho jednání v Minsku. Ale nakonec jsme je přemluvili. Podepsali se tam. Ukrajina tímto způsobem sama uznala, že taková oblast existuje (na videu v čase od 41:55 dále).
Je dobré zmínit, že Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij připojili své podpisy k minským dohodám jako soukromé osoby, bez uvedení jakýchkoli funkcí. A jak ruská média informovala v roce 2015, Zacharčenko a Plotnickij nechtěly dohody podepsat kvůli Ukrajině. „Dokument byl nakonec schválen díky zprostředkovatelské roli Ruska, Německa a Francie.“ Separatistické vůdce navíc na jednání přivezl poradce ruského prezidenta Vladislav Surkov, který podle závěrů investigativních novinářů stojí za jmenováním těchto lidí na post „hlav“ obou samozvaných republik.
O vojenských jednotkách v Donbasu
Putin také jako obvykle zopakoval, že v Donbasu nejsou žádná cizí vojska, pouze žoldnéři, „ať už Francouzi, nebo Němci, kteří bojují na jedné i na druhé straně“.
„A konečně, pokud jde o stažení zahraničních vojsk – žádná cizí vojska tam nejsou. Je tam místní milice, místní domobrana, která se skládá z místních obyvatel,“ uvedl Vladimir Putin (na videu v čase od 41:55 dále).
StopFake několikrát psal o důkazech přítomnosti ruských vojsk v Donbasu. K dispozici jsou investigativní práce Bellingcat, Reuters, Informnapalm a řady dalších organizací, které dokazují, že ruská vojska se nejen účastní války na východě Ukrajiny, ale také pomáhají separatistickým silám technickým vybavením.
Plyn
Když se ukrajinský novinář Roman Cymbaljuk zeptal, kdy Rusko vrátí 3 miliardy dolarů, které podle rozhodnutí stockholmské arbitráže dluží Ukrajině, připomněl Putin tzv. Janukovyčův dluh (dluh Ukrajiny vůči Rusku v eurodluhopisech v celkové výši 3 mld. dolarů, které v roce 2013 získal Viktor Janukovyč). Vladimir Putin řekl, že v této otázce „již existuje rozhodnutí londýnského soudu, které se neplní“. Dále prohlásil, že „rozhodnutí stockholmského arbitrážního soudu nemá právní charakter, nýbrž spíše politický. Jedním z odůvodnění rozhodnutí byla těžká ekonomická situace na Ukrajině. No, taková hloupost“. Prohlásil také, že od ledna 2020 se na Ukrajině ruší všechny slevy. „Průměrná cena plynu bude něco přes 300 dolarů pro všechny kategorie spotřebitelů, včetně fyzických osob.“
Pokud jde o zmíněné soudní rozhodnutí v Londýně, v současné době se u Nejvyššího soudu Spojeného království projednává odvolání proti žádosti Ruska o vynesení soudního rozhodnutí proti Ukrajině. Očekává se, že rozhodnutí bude vyneseno již v roce 2020. Ukrajina v tomto případu obviňuje Rusko z „masivního a nezákonného ekonomického a politického nátlaku na Ukrajinu v roce 2013“, který podle předchozích soudních spisů donutil zemi přijmout finanční podporu z Moskvy namísto navázání užších vazeb s EU.
Jde o dlouhodobou taktiku Kremlu označování soudních rozhodnutí za politická, jestliže Rusku nevyhovují. StopFake mj. také psal, jak ruská média ve svých článcích manipulovala o rozhodnutí stockholmské arbitráže.
O ukrajinských územích
Na konferenci nechyběly ani tradiční výroky o tom, že „Ukrajina je vlastně Rusko“. Tentokrát ruský prezident prohlásil: „Když však vznikal Sovětský svaz, byla původní ruská území, která s Ukrajinou nikdy neměla nic společného (celé Černomoří, západní ruská území), předána Ukrajině s podivnou formulací „zvýšit procentuální podíl proletariátu na Ukrajině“, protože Ukrajina byla zemědělským územím a věřilo se, že jsou to maloburžoazní představitelé rolnictva, po celé zemi byli rozkulačováni (na videu v čase od 58:08 dále)“.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí komentovalo Putinovy výroky o „původních ruských územích“ a odsoudilo jakékoli pokusy Ruské federace zasahovat do územní celistvosti Ukrajiny.
„Jednoznačně toto odsuzujeme, žádný Putinův narativ a žádné jeho výmysly pro nás neplatí. Když se navíc obrátíme do historie, tak kdo komu patřil? Ve své době byla Moskva podřízena Kyjevu. Pojďme se bavit o kořenech, nikoli o důsledcích,“ uvedl náměstek ministra zahraničí Vasyl Bodnar.
Ukrajinští historici konstatují, že hranice Ukrajiny byly původně vytvořeny v důsledku činnosti Ústřední rady, která vytvořila Ukrajinskou národní radu. Později při určování hranic hrál roli etnografický faktor, konkrétně rodný jazyk. „Původně ruská území“ zkrátka neexistovala, protože v Ruské říši neexistovaly žádné administrativní subjekty se názvy „Ukrajina“ či „Rusko“. Samotná Ruská říše byla rozdělena do gubernií, které neodpovídaly etnickým hranicím. Například: „pouze malá část Doněcké a Luhanské oblasti kdysi patřila k Donu. Etnicky jsou to především ukrajinská území, která v 18. století patřila k Záporoží,“ píše ukrajinský web LikBez, který se věnuje odhalování ukrajinských historických mýtů.
O ukrajinské identitě
Na konci tiskové konference Putin dodal, že se samotný koncept Ukrajinců si vymyslel hrabě Potocký (jde o polského hraběte Jana Potockého, který v roce 1796 napsal knihu s názvem Historicko-geografické fragmenty o Skýtii, Sarmatii a Slovanech).
„Máme tu spory s Ukrajinou a tak dále. Je tu ukrajinská identita. Ano, je zformovaná. Kdo byl jejím autorem? Hrabě Potocký. Známý výzkumník, vědec a spisovatel, který poprvé hovořil o Ukrajincích jako o samostatné etnické skupině,“ uvedl Vladimir Putin (na videu od 04:17:00 dále).
Narativy o tom, že Rusové a Ukrajinci jsou „bratrské národy“, „jeden národ“ apod. jsou v Kremlu velmi populární, ale příliš se neshodují s historickými fakty. Poprvé se slovo „Ukrajina“ jako název určitého území objevilo v 12. století, v letopise zvaném Pověst dávných let.
O Ukrajincích jako o konsolidovaném etnicko-kulturním celku můžeme hovořit se vznikem prvního ukrajinského státu Kyjevská Rus, tj. od 10. století n. l.„Jak bylo uvedeno, Volyňané, Drevljané, Poljané, Bílí Chorvati, Tyverci, Ulyči, částečně Siverjané v 8. – 9. století byli fakticky předky dnešních Ukrajinců. K formování Bělorusů došlo na základě Dregovičů, Krivičů a částečně Radimičů. Na genezi Rusů se podíleli Ilmenští Slované, Kriviči, částečně Vjatiči a přesídlenci z Jižní Rusi,“ píše ukrajinský historik Leonid Zalizňak.
