„Plody Majdanu: čtvrtina Ukrajiny žije v bídě“, „Ukrajinci, kteří přišli na mizinu, jsou připraveni vzít do rukou zbraně a udělat kyjevskému režimu nový Majdan“, „od Majdanu k žebrácké holi“. Takové, a ještě mnoho dalších manipulativních titulků zaplnily propagandistické weby. Zdrojem pro manipulace byl citát Výkonné ředitelky Světové banky pro oblast Ukrajiny, Běloruska a Moldavska Satu Kahkonen, která prohlásila, že krize z roku 2014 způsobila, že „hranice chudoby je dnes výše, než byla před 5 lety“. Současně na stránkách Světové banky lze najít úplně jiné údaje. Stejně tak i samotní Ukrajinci nehodnotí úroveň chudoby v zemi tak pesimisticky, alespoň podle výsledků výzkumu veřejného mínění na Ukrajině.
Ruská média použila citát Satu Kahkonen, aby zase jednou podpořila kremelskou pohádku o „šokující ukrajinské realitě“, tedy že právě Majdan byl důvodem nárůstu chudoby na Ukrajině. „Zahraniční odborníci konstatují, že po Euromajdanu na Ukrajině vzrostl počet lidí, kteří žijí pod kritickou hranicí chudoby,“ píše se na Ukraina.ru. Řeč přišla i na bývalého prezidenta Janokovyče: „Světová banka: čtvrtina Ukrajinců žije pod hranicí chudoby. Což je o 10 % více než za „zločinné vlády“ Janukovyče“. I dříve propaganda šířila podobné lživé zprávy, např. že „Ukrajina doslova masově vymírá kvůli tomu, že více než 80 % občanů žije pod hranicí chudoby“.
Výkonná ředitelka Světové banky pro oblast Ukrajiny, Běloruska a Moldavska Satu Kahkonen skutečně hovořila o nárůstu počtu obyvatel Ukrajiny, kteří žijí pod hranicí chudoby. Avšak představitelka Světové banky neupřesnila, s jakými kritérii pracují její zdroje, jelikož indikátorů pro hodnocení chudoby existuje opravdu mnoho. Na setkání v Charkově Satu Kahkonen rovněž řekla, že pro Ukrajinu existuje „reálná cesta z krize. Jedná se o dokončení započatých reforem a nastartování nových“.
Na webu Světové banky lze najít údaje o chudobě obyvatelstva různých stran z hlediska různých kritérií. Z tohoto pohledu národní mez chudoby ukazuje hranici, pod kterou již člověk není schopen naplnit své minimální potřeby na jídlo, oblečení a bydlení v dané zemi. V roce 2016 se pod touto hranicí nacházelo 3,8 % Ukrajinců a v roce 2015 to bylo 6,4 %.
Indikátory úrovně chudoby v zemi také monitoruje Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KMIS). Podle výsledků průzkumu, na nějž respondenti odpovídali na konci roku 2017, se úroveň chudoby v zemi snížila, a to z 17 % v roce 2016 na 12 % v roce 2017. Spolu s tím sociologové poukázali na to, že většina respondentů se domnívá, že se země vydala špatným směrem (70 % proti 12 %), že korupce vzrostla a reformy nejdou tak, jak by měly.
Mimo to Kyjevský mezinárodní institut sociologie (KMIS) provedl v květnu 2018 celoukrajinský průzkum veřejného mínění, aby zjistil, jaká je míra společenského blahobytu Ukrajinců. Podle výsledků průzkumu jsou Ukrajinci mnohem spokojenější se svým životem než se stavem země celkově. „Za poslední tři roky index individuálního pocitu vlastního blahobytu vyrostl z -8 na +6, čímž nyní odpovídá úrovni před válkou v roce 2013,“ konstatovali sociologové. Zároveň index společenského blahobytu zůstává na úrovni od -46 do -53 a dnes se pohybuje ještě níže než v době před válkou o nějakých 6-7 bodů. Průzkum ukázal, že „celkově skutečný stav společenského blahobytu je charakterizován indexem individuálního blahobytu. Index společenského blahobytu pak ukazuje, jak obyvatelstvo hodnotí stav společenského blahobytu a toto hodnocení nezávisí pouze (a možná ne skoro vůbec) na reálném blahobytu, ale i na tom, jak je situace popisována v médiích“.
Na dotaz ohledně finančního stavu rodiny 13,7 % dotazovaných odpovědělo, že jim dokonce nezbývají peníze na jídlo, 44,6 % potvrdilo, že mají peněz na jídlo dost, ale koupit oblečení pro ně již představuje problém.
Státní statistický úřad Ukrajiny rovněž zkoumá, jak Ukrajinci hodnotí své příjmy a ekonomická očekávání. Jeden z nejnovějších průzkumů ukázal, že „více než polovina (57 %) respondentů hodnotí výši svých příjmů jako dostatečnou“ v roce 2017, což je více než v roce 2016. „38 % domácností si dlouhodobě nemohlo dopřát nejnutnější věci kromě jídla,“ také jejich počet se snížil.
Zároveň Státní statistický úřad zkoumá i otázku subjektivní chudoby a sociální sebeindentifikace domácností. Podle průzkumu 71 % respondentů sami sebe řadí k chudým (v roce 2016 to bylo 74 %), 29 % ne k chudým, ale současně ani ne k představitelům střední třídy (v roce 2016 to bylo 26 %), 0,6 % k střední třídě (v roce 2016 pouhých 0,5 %) a skoro všichni se nepovažují za bohaté.
Jedním z problémů, které znesnadňují boj s chudobou v zemi, je také vliv světové krize a pomalé tempo ekonomických a sociální reforem z let 2010-2012. Stejně tak i prohloubení ekonomické krize kvůli válce a dalším negativním událostem z let 2014-2015 „mělo okamžitý vliv na snížení kupní síly obyvatelstva a nárůst v kategorii absolutní chudoba“. Je důležité si uvědomit, že „neočekávaný nárůst chudoby kvůli ztrátě majetku a zdrojů příjmů v důsledku válečných událostí na Donbase je novým projevem zranitelnosti na Ukrajině“.
