V poslední době je tématem číslo jedna kauza Vrbětice a odhalení českými tajnými službami skutečnosti, že za výbuchy muničních skladů v roce 2014 stojí ruská vojenská rozvědka GRU. I přes význam a ohlas této události se někteří čeští představitelé pokoušeli bagatelizovat význam činnosti ruských agentů GRU. „Chci jen zopakovat, že to nebyl akt státního terorismu, byl to útok na zboží, které patřilo bulharskému obchodníkovi se zbraněmi, který je pravděpodobně prodával stranám, které bojují proti Rusku,“ prohlásil 19. dubna po jednání vlády premiér Andrej Babiš.
Poté se Babiš musel za svá slova, z nichž vyplývalo, že nešlo o teroristický útok a operaci ruské GRU, při které zemřeli dva občané České republiky, ale pouhé zničení majetku, omlouvat.
Jak premiér, tak i ministr vnitra Jan Hamáček opakovaně zmiňovali jméno bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva a vysvětlovali, že právě jeho „zboží“ z českého skladu mělo přes Bulharsko mířit na Ukrajinu, která válčila s Ruskem v Donbasu.
Gebrevova firma EMKO nejdříve odmítla, že by plánovala jakýkoliv vývoz zbraní na Ukrajinu, ale o několik dní později Gebrev přiznal, že s Ukrajinou v roce 2014 obchodoval.
„Některé informace českých orgánů jsou pravděpodobně založeny na nepřesných nebo nesprávných informacích. Například informace o tom, že zničený materiál patřící firmě EMKO byl určený k reexportu na Ukrajinu, jednoznačně neodpovídají skutečnosti,“ prohlásila Gebrevova firma. Firma také tvrdila, že archivní dokumenty EMKO plně vyvracejí verzi i o pouhém záměru jakéhokoliv převozu zbraní v období od dubna 2014 do prosince 2015.
Události spojené s bulharským obchodníkem se zbraněmi Emilianem Gebrevem v posledních šesti letech a pokusy českých představitelů o bagatelizaci událostí svědčí o silném vlivu Ruské federace v Česku a Bulharsku, které jsou členskými státy NATO a EU.
Šéfredaktor bulharského verze Svobodné Evropy Ivan Bedrov soudí, že „kauza je ještě zajímavější z hlediska Bulharska, protože poprvé dává logickou odpověď na to, proč se ruské tajné služby pokoušeli zabít bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva, kterého v roce 2015 otrávili Novičokem. A proč se Praha tak pokouší poukázat na Bulharsko a zároveň unikat otázkám na rozsah sítí a aktivit ruských tajných služeb ve středu Evropu a NATO“.
Kdo to je Emilian Gebrev?
Emilian Gebrev je majitelem skupiny EMKO, která je jedním z největších výrobců zbraní v Evropě.
V posledních letech nepřežil jen pokus o otravu novičokem, ale také řadu útoků na svůj byznys ze strany bulharské vlády.
28. dubna 2015, tedy půl roku po prvním výbuchu ve Vrběticích, byl Gebrev hospitalizovaný s těžkou otravou. Podobné symptomy se projevily i u jeho syna Christa a u ředitele výroby jeho firmy Valentina Tachčieva. Vyšetřování portálu The Insider odhalilo, že v den otravy se v okolí Gebrevovy kanceláře v sofijském hotelu Orbita pohybovali příslušníci ruské GRU. Bulharská prokuratura tuto informaci později potvrdila.
Už v roce 2019 investigativní novináři zjistili, že otravu Gebreva mělo na svědomí osm občanů Ruska, příslušníků GRU. Jeden z nich Denis Sergejev (operativní jméno Sergej Fedotov) cestoval v roce 2015 třikrát do Bulharska: 5.–22. února, 24.–28. dubna a 23.–29. května.
Tentýž „Fedotov“ se poté spolu s „Boširovem“ a „Petrovem“ pohyboval i ve Velké Británii v den otravy Sergeje a Julije Skripalových 4. března 2018.
Tato trojice pracovala i na výbuších skladů ve Vrběticích. Česká policie oznámila, že Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin známí jako „Alexandr Petrov“ a „Ruslan Boširov“ cestovali do Prahy a na Moravu v říjnu 2014. Představili se jako potenciální zájemci o zbraně pro Lidovou gardu Tádžikistánu a obrátili se na firmu Imex Group, která měla sklady pronajaté, aby se objednali k návštěvě. Nezávislý investigativní portál Bellingcat zjistil, že Denis Sergejev je jedním z šesti příslušníků speciální jednotky GRU, kteří se podíleli na operaci Vrbětice.
Co se týče bulharského obchodníka, tak toho se v roce 2015 pokusili otrávit hned dvakrát – pokaždé látkou podobnou novičoku. Ale bez ohledu na to, že kauza otravy třech občanů Bulharska nemá v novodobé historii země obdoby, tak se vyšetřováním nezabývaly tajné služby, ale policie města Sofie!
Oficiální závěr sofijské policie zněl: Gebrev se otrávil salátem v restauraci a jeho syn vodou z kávovaru, která byla znečištěna insekticidy. Později bylo zjištěno, že jed se nacházel na klice od Gebrevova auta. Kamery v garáži obchodníka zachytily Denise Sergejeva při tom, jak na ní sprejem stříká jedovatou látku.
Bulharští lékaři poslali vzorky krve a moči otrávených na analýzu do Finského institutu pro ověřování dodržování Úmluvy o chemických zbraních (VERIFIN). V druhé polovině roku 2015 finská laboratoř odeslala zprávu, součástí které je seznam organofosforových pesticidů, které mohly být podle odborníků z finského institutu použity pro otravu. Zároveň ale zpráva konstatovala, že „ve vzorcích nebyly odhaleny chemické látky zakázané Úmluvou o chemických zbraních“. V červnu 2016 bylo vyšetřování otravy třech občanů Bulharska zastaveno s odůvodněním, že nebyli zjištěni viníci zločinu.
Gebrev, Skripal, Navalnyj
O dva roky později (v létě 2018) se sám Gebrev obrátil na hlavního prokurátora Sotira Cacarova. Po otravě Skripalových ve Velké Británii oznámil, že má veškeré důvody domnívat se, že „jed použitý v našem bulharském případě, který nebyl v roce 2015 plně identifikovaný, patří ke skupině novičok“.
Vyšetřování bylo obnoveno. Tentokrát se jím ale zabývala speciální jednotka složená z prokurátorů, policie a agentů Státní agentury pro národní bezpečnost. Bulharští vyšetřovatelé aktivně spolupracují s britskými tajnými službami, se kterými si vyměňují informace.
Na začátku roku 2020 prokuratura oznámila, že v nepřítomnosti obvinila tři občany Ruské federace, které už dříve identifikoval portál The Insider.
Po otrávení Alexeje Navalného poprosila nemocnice Charité v Berlíně, ve které se ruský opoziční aktivista léčil, své bulharské kolegy o informace o otravě Gebreva. Němci upozornili na podobnost obou případů. Vyšetřovatelé se obrátili na finskou laboratoř VERIFIN, která v roce 2015 analyzovala vzorky Gebreva. Ale tam jim oznámili, že vzorky nemají. Termín jejich uschování je totiž pět let a ten vypršel v červenci téhož roku. I to je ale podezřelé, protože jak sám Gebrev, tak i bulharská vláda se opakovaně na VERIFIN obraceli s žádostí o prodloužení termínu uschování vzorků do doby zakončení vyšetřování.
Poté státní žalobce zastavil vyšetřování z důvodu nemožnosti jeho pokračování za nepřítomnosti obviněných a také kvůli dlouhým průtahům při získávání mezinárodní právní pomoci třetích zemí.
Proč otrávili Gebreva?
Existují různé hypotézy, proč na sebe majitel společnosti EMKO přivolal hněv Moskvy. Jednou z nich jsou dodávky zbraní na Ukrajinu nebo povstalcům v Sýrii. Jisté je ale to, že jméno Gebreva bylo zaneseno na „černou listinu“ Ruské federace, kterou Moskva poslala bulharskému ministerstvu zahraničí už v roce 2012. Podle zjištění Moskvy prodával Gebrev zbraně Gruzii a různým „povstaleckým regionům“.
Otrava Gebreva v roce 2015 unikla větší pozornosti bulharských médií. Až teprve po několika měsících 21. června 2015 zveřejnil bulharský portál 24 hodin text věnovaný domněnkám týkajícím se otravy a motivu zločinu: „Jedná se o vzácný jed, který patří k těm, které se rychle rozkládají. Předpokládá se, že je v arsenálu ruských tajných služeb. Bylo by logické, že to byli Rusové, protože nedávno Gebrev uzavřel velkou smlouvu na export speciální produkce na Ukrajinu“. Autor se v článku odvolává na osoby, které se účastní obchodu se zbraněmi.
V roce 2019 bulharští vyšetřovatelé oznámili, že základní motiv pro spáchání zločinu souvisel s Ukrajinou. Vyšetřování došlo k závěru, že obchodníka chtěli zabít kvůli vývozu zbraní na Ukrajinu, určeným především tamnímu ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra, pod které spadá Národní garda Ukrajiny v prosinci 2014 a lednu a březnu 2015.
Ale Gebrev má vlastní verzi. Podle něho na něj zaútočili kvůli tomu, aby bylo možné převzít jeho továrnu na výrobu zbraní Dunarit ve městě Ruse, kterou se od něj pokoušeli odkoupit od února 2015. O tento lákavý kus zbrojního průmyslu měla zájem i offshorová společnost spojená s mediálním oligarchou Deljanem Peevským. V Bulharsku je Peevski podezřelý z toho, že působí jako „šedá eminence“ blízká ruskému oligarchovi Konstantinu Malofějevovi. Peevski je považovaný za toho, kdo v období vlády premiéra Bojko Borisova, ze zákulisí řídil prokuraturu i samotnou vládu.
V roce 2017 Gebrev přežil ještě jeden útok na svůj byznys. Tehdy vláda odebrala společnosti EMKO licenci formálně z důvodu porušení protipožárních předpisů ve třech výrobních závodech firmy. Po dvou měsících vláda licenci obnovila, ale neobnovila povolení na export produkce na asijské trhy. Po dalších čtyřech letech Nejvyšší správní soud Bulharska rozhodl, že důvody pro odebrání licence byly absurdní.
Nyní Gebrev odmítal export zbraní na Ukrajinu a tvrdil, že „dodávky z Bulharsky byly nevýznamné, pokud k nim vůbec docházelo“. Ale ještě v prosinci 2019 říkal: „Ano, vyvážel jsem, ale méně než desetinu z toho, co se vyváželo na Ukrajinu“. Obchodník tvrdil, že nevidí důvod, proč by měli někoho zabíjet kvůli pouhé desetině dovozu. „Otázkou je, kdo a jaké informace Rusům předal. Jaké sledoval cíle a úkoly při předávání informací. To je otázka, na kterou zatím nemáme odpověď“, komentoval Gebrev.
V zprávě, kterou po zveřejnění ruského zapojení do kauzy Vrbětice, zveřejnila společnost EMKO, se píše, že „Ukrajina je suverénním státem s veškerým zákonným právem na organizaci své obrany a v souvislosti s ní neplatí žádná omezení na dodávky vojenského materiálu. Vlády a soukromé společnosti z celého světa, včetně států střední a východní Evropy, na Ukrajinu vyváží“.
Ale bývalý náměstek ministra zahraničí Bulharska Milen Keremedčiev v televizním pořadu Ahoj, Bulharsko zmínil, že od samotného začátku své agrese uvalilo Rusko plné embargo na dovoz zbraní na Ukrajinu.
„Aby ukrajinská armáda mohla bojovat a reagovat na možný útok ruské armády na své území, obzvlášť na Donbas, tak musí být plně vybavená čerstvými bojovými materiály. Kde se skladovaly? Byly v našich zemích. Proto se ruská rozvědka tak zaměřovala na Bulharsko, Česko a možná ještě Polsko“, prohlásil Keremedčiev.
Se svou vlastní verzí, proč Gebrev odmítal přiznat dodávky zbraní na Ukrajinu, přišel i bulharský vojenský novinář syrského původu Ruslan Trad: „Samozřejmě, že firma Gebreva bude popírat, že zbraně bulharského původu mířily na Ukrajinu. To by rozkrylo síť, skrze kterou Bulharsko provádí dodávky na Ukrajinu – přes třetí země, tak aby nenaštvali Rusko. Tato síť aktivně funguje už od doby, kdy vypukla krize v Donbasu“.
Bulharsko je totiž vedle Turecka, USA, Velké Británie a Polska jedním z hlavních dodavatelů zbraní na Ukrajinu.
Proč Česko oznámilo výsledky vyšetřování zločinu, ke kterému došlo před sedmi lety, až nyní?
Šéfredaktor ruského portálu The Insider Roman Dobrochotov si myslí, že česká strana měla důkazy o zapojení ruských agentů do výbuchů už na konci roku 2018. Ale z různých důvodů, částečně politických, byly zveřejněny až teprve nyní.
„Z toho, co teď slyšíme od českých novinářů, vyplývá, že v Česku probíhal a probíhá závažný vnitřní boj mezi lidmi loajálními Putinovi a ostatními. Probíhá konflikt mezi na jedné straně prezidentem Zemanem a jinými silami včetně silových složek na druhé straně. Proto nevylučuji, že existovaly nějaké vnitropolitické důvody, kvůli kterým jak prezident, tak i silové složky nechtěli tuto záležitost řešit,“ zdůraznil Dobrochotov.
Po zjištěních českých tajných služeb začali v Bulharsku také pochybovat o oficiálních verzích týkajících se výbuchů v bulharských vojenských závodech a skladech, ke kterým docházelo v posledních letech. Ve středu 21. dubna byla v bulharském parlamentu zaregistrována interpelace na bývalého premiéra Bojko Borisova, ve které poslanci strany Demokratické Bulharsko požadovali odpověď na otázku, jestli v posledních deseti letech bulharské tajné služby odhalily zapojení cizích zemí do výbuchů vojenských závodů v Bulharsku a jestli tyto informace poskytly prokuratuře.
Část chronologie výbuchů se shoduje s údaji zveřejněnými v Der Spiegel a The Insider o cestách agenta GRU Vladimira Mojsejeva pod pseudonymem Vladimir Popov. Do Bulharska cestoval v březnu, září, listopadu a prosinci 2014.
17. dubna letošního roku investigativní novinář Christo Grozev opět připomněl, že přibližně ve stejnou dobu, kdy byl otráven Gebrev, došlo k výbuchům v bulharských skladech zbraní a napsal, že „připouštíme, že byly způsobeny stejnou jednotkou GRU celkem osmi agentů, kteří pod falešnou identitou cestovali do Bulharska na konci roku 2014 a začátku roku 2015“.
Ještě v roce 2019 bývalý ministr obrany Bulharska a velvyslanec při NATO Bojko Noev připustil, že je možná souvislost mezi cestami ruských občanů, kteří do země přijeli dva týdny před otravou Gebreva a výbuchy na začátku roku 2015.
