Zdroj: Olena Removska pro Krym.Realii
Na Ukrajině začne fungovat Centrum pro boj s dezinformacemi. Během fóra Ukrajina 30. Kultura, média, turistika to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvil také o plánech na zavedení hodin mediální gramotnosti ve školách a Kancelář prezidenta anoncovala zpracování Strategie informační bezpečnosti.
V roce 2020 už ukrajinská vláda spustila televizní kanál DOMOV, který se zaměřuje na obyvatele dočasně okupovaných území, především Krymu. Jedním z cílů tohoto média je boj proti ruské propagandě. Mezitím Evropská služba pro vnější činnost zveřejnila zprávu, ve které analytici zdůraznili, že Německo je hlavním cílem ruské dezinformační kampaně v Evropské unii. O nových iniciativách Ukrajiny v této oblasti a roli propagandy při anexi Krymu se mluvilo v pořadu Rádia Krym.Realii.
Ministr kultury a informační politiky Ukrajiny Oleksandr Tkačenko v komentáři pro Rádio Krym.Realii 26. února prohlásil, že ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi mělo začít fungovat ještě v březnu:
„Tímto způsobem se pokusíme ukázat obyvatelům Krymu především reálný obraz života… Není to lehká práce, ale když s ní nezačneme, tak si můžeme dlouho stěžovat na to, že nic nedokážeme udělat. Už jsme v kontaktu s našimi kolegy v evropských zemích, abychom si mohli vyměňovat zkušenosti – nejen jak monitorovat, ale také jakými prostředky přinášet obyvatelům Krymu informace o tom, co je ve skutečnosti fake nebo manipulace. Takové prostředky a postupy existují. Nebudeme pracovat sami, ale spolupracovat s mnoha občanskými organizacemi, které se na Ukrajině velmi efektivně a aktivně zapojily do práce s faky“.
Ředitel občanské organizace Institut pro informační bezpečnost a bývalý státní tajemník Ministerstva kultury a informační politiky Ukrajiny Artem Bidenko pro Krym.Realii řekl, že v minulých letech plánoval spolu s kolegy zahájit podobný projekt v rámci Ministerstva pro informační politiku, ale od té doby se samotný charakter dezinformací změnil.
„To, že Ministerstvo kultury a informační politiky pozvedlo myšlenku na vytvoření Centra pro boj s dezinformacemi na vládní úroveň, je správné, je to skutečně zdravý přístup v pravý čas. V současnosti se pohled na to vykrystalizoval a konceptualizoval. Je totiž obrovský rozdíl mezi dezinformacemi a propagandou v roce 2014 a 2021. Vidí to i naši západní partneři během pandemie COVID-19: důraz se posunul od samotného obsahu na kvantitativní nátlak, tedy vytvoření informačního šumu, který připravuje publikum na to, aby přijalo ty či jiné narativy. V roce 2014 jsme navrhovali vytvořit nějaké analytické centrum pro factchecking, ale dnes je nezbytný celý komplexní program za použití neuronových sítí pro analýzu nezvyklého chování skupin uživatelů a médií ve velkém informačním poli“.
Artem Bidenko zdůrazňuje, že už na základě takové prvotní analýzy by odborníci mohli navrhnout konkrétní řešení pro vládu nebo technologické firmy, tak aby mohly přistoupit k blokování nebo jiným prostředkům boje proti dezinformacím.
„Co je důležité: komplexní program je nezbytný proto, abychom mohli člověka dostat za prvotní rozhodování. Pokud bude počítač analyzovat velké množství dat a na jejich základě určí pravděpodobnost toho, že se jedná o dezinformaci, tak společnost snáze pochopí, že se nejedná o pokusy o cenzuru, ale o strojovou analýzu“.
Novinářka z Krymu Teťana Kurmanova, která byla kvůli pronásledování donucena opustit poloostrov, poukazuje na to, že v případě Krymu ruská propaganda dopadla na úrodnou půdu z důvodu jeho slabé integrace s Ukrajinou.
„Na Krymu fungovaly do roku 2014 jen jednotlivá nezávislá média. Ostatní byla buď pod kontrolou Strany regionů, nebo otevřeně proruská. Zároveň v tomto směru Bezpečnostní služba Ukrajiny nedělala absolutně nic. Během deseti let, kdy jsem tam pracovala jako novinářka, si pamatuju jenom jedno trestní stíhání kvůli snahám o narušení teritoriální integrity Ukrajiny proti bývalému prezidentovi Krymu Jurijovi Měškovovi. Celkově byl poloostrov odříznutý od zbytku Ukrajiny, nazývali jsme to „syndromem apendixu“. Obyvatelé Krymu příliš často necestovali a nevěděli, jak žijí lidé v jiných regionech země, podporovali vlastní svébytnost: tedy že nejsou Ukrajinci. To vše vytvářelo prostor pro různé mýty a právě těch aktivně využila ruská propagandistická mašinerie v roce 2014.
Podle názoru Teťany Kurmanové už nazrála potřeba na zřízení ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím.
„Je velká škoda, že až teprve sedm let od okupace začínáme chápat, že podobná práce je důležitá a nezbytná. Doufám, že to centrum nebude fungovat jenom na papíře. Ukrajinská vláda bohužel ve své době spoustu potřebných věcí neudělala.
Novinář ze Sevastopolu Andrij Janickyj, který také žije a pracuje na Ukrajině, se zároveň domnívá, že Rusko v jeho městě využilo celou řadu nepřímých nástrojů vlivu na veřejné mínění.
„Ještě v období vlády prezidenta Viktora Juščenka byl v Sevastopolu odhalený pomník Kateřině II. a tehdy také v centru města otevřeli Dům Moskvy. Fungovaly také různé instituty zemí SNS, které zdůvodňovaly důležitost a váhu Ruska v regionu. To také hodně investovalo do nemovitostí, budovaly se nové domy, byty pro vojáky a jejich rodiny, kteří potom zůstávali ve městě. Mám pocit, že to všechno se odrazilo na veřejném mínění ve městě, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, jak špatně byla financovaná ukrajinská flotila a ukrajinská média. Přitom ještě v období prezidenta Leonida Kučmy se v Sevastopolu prováděla proukrajinská politika, vytvářely se podmínky pro rozvoj ukrajinského jazyka a kultury. Ve školách byly celé paralelní programy s nejlepšími učebnicemi a učiteli. Fungovaly grantové programy. Mám pocit, že to mělo své výsledky“.
Andrij Janickyj si myslí, že v roce 2021 má Ukrajina poměrně omezené nástroje pro informační práci s dočasně okupovanými územími.
„Myslím si, že by se mělo pracovat s kontrasty: vytvářet na území pod kontrolou Kyjeva takové podmínky, aby lidé, kteří sem jezdí, viděli rozdíly a chtěli se přestěhovat. Aby přemýšleli například o tom, proč Rusové ničí Foroský park a Ukrajinci své zelené zóny a unikátní kousky přírody chrání? Proč je na Krymu plat učitele 12 tisíc rublů a ukrajinský dostává dvakrát víc při nižších cenách? Na takové kontrasty se dá hrát a Centrum pro boj s dezinformacemi by mělo chránit Ukrajince před destruktivními ruskými mýty. Tady u nás, obzvlášť na jihu a na východě země, je to všechno hodně špatné. Podle mě by v těch regionech mělo fungovat víc nezávislých a objektivních médií, tak aby je stát sponzoroval dokonce i na městské nebo okresní úrovni“.
Nedávno Evropská služba pro vnější činnost zveřejnila zprávu připravenou skupinou East StratCom. Analytici došli k závěru, že nejčastějším terčem ruských dezinformací je v Evropské unii Německo, přičemž kampaň je vedena jak na politické úrovni, tak i skrze prokremelská média. Analýza je postavená na volně dostupných publikacích a výrocích politiků. Od konce roku 2015 je v databázi EUvsDisnifo více než 700 záznamů týkajících se Německa, téměř 300 Francie, 170 Itálie a 40 Španělska. V Moskvě tuto zprávu zatím nijak nekomentovali.
Německo-ukrajinský novinář Danylo Bilyk zdůrazňuje, že není náhoda, že ruská propaganda přikládá tak velkou váhu právě Německu.
„Je to nejlidnatější země Evropské unie s nejsilnější ekonomikou. Také hraje velmi velkou roli ve schvalování politických rozhodnutí. Kromě toho nesmíme zapomínat na to, že v roce 2021 se v Německu koná řada voleb. Když budeme vycházet z toho, že Angela Merkelová už nebude kandidovat na kancléřku, tak význam voleb ještě roste. Ruská propagande není pro Německo žádným novým jevem, silně se aktivizovala v souvislosti s anexí Krymu a válkou v Donbasu. V zemi funguje ruská státní propagandistická televize RT DE, která má poměrně velký dosah. Jak zjistili novináři z časopisu Der Spiegel, jedná se o 14 milionů osob v průběhu 9 měsíců, přičemž televize funguje jen na satelitu a na internetu. Hlavní příjemci tohoto obsahu jsou příznivci různých populistických hnutí“.
Danylo Bilyk s odkazem na výzkum volebních výsledků v korelaci s dezinformačními kampaněmi konstatuje, že ruská propaganda výrazně pomohla v parlamentních volbách zlepšit výsledky pravicové strany Alternativa pro Německo. Německé tajné služby přirom v poslední době informují, že média typu RT DE jsou hrozbou pro německou demokracii.
Zdroj: Olena Removska, pro Krym.Realii
Text připravil Vladislav Lencev.
Anexe Krymu Ruskem
V únoru 2014 ozbrojení lidé v neoznačených uniformách obsadili budovu Nejvyšší Rady Autonomní republiky Krym (ARK), vlády ARK a také simferopolské letiště, trajekt v Kerči a jiné strategické objekty a blokovali ukrajinské vojenské jednotky. Ruská vláda zezačátku odmítla uznat, že se jedná o vojáky ruské armády. Později prezident Ruska Vladimir Putin uznal, že se jednalo o příslušníky ruských ozbrojených sil.
16. března 2014 se na území Krymu a Sevastopolu konalo „referendum“ o statusu poloostrova, které neuznala většina zemí světa. Na základě jeho výsledků Rusko Krym připojilo. Ani Ukrajina, ani Evropská unie, ani USA neuznali výsledky hlasování v „referendu“. Prezident Ruska Vladimir Putin ohlásil 18. března „připojení“ Krymu k Rusku.
Mezinárodní organizace uznávají okupaci a anexi Krymu za nezákonnou a odsoudili konání Ruska. Země Západu zavedly ekonomické sankce. Rusko odmítá anexi poloostrova a nazývá ji „obnovením historické spravedlnosti“. Nejvyšší Rada Ukrajiny oficiálně považuje za začátek dočasné okupace Krymu a Sevastopolu Ruskem 20. února 2014.
