Američané půjdou za necelé dva týdny volit prezidenta a Moskva v rámci informační války přitvrzuje. Po kybernetických útocích a pochvalných slovech na adresu republikána Donalda Trumpa ze strany ruských státních médií experti varují před internetovými trolly, kteří se snaží vést dezinformační kampaň hlavně na sociálních sítích. „Americké prezidentské volby jsou pro Kreml klíčové. Továrny na trolly pracují. O tom nepochybuji,“ tvrdí ruská blogerka Ljudmila Savčuková.
Od klasických zbraní k síle propagandy
Koncem roku 2014 schválilo Rusko novou vojenskou doktrínu, která pracuje s koncepcí hybridní války, již představil v roce 2013 náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruska Valerij Gerasimov. Ten došel k závěru, že „pravidla hry“ se v 21. století značně změnila –
opatření nevojenského charakteru mohou být podle něj v rámci současných konfliktů mnohem účinnější než přímé vojenské konfrontace.
I silný soupeř se tak dá porazit, i když jinak než klasickými zbraněmi. „Nastala doba, kdy jsme všichni poznali, že slovo, kamera, fotografie, internet a vůbec informace se staly dalším druhem zbraně,“ prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Úskalí hybridní války zažívá třeba Ukrajina, ale i samotné Spojené státy – před klíčovým hlasováním o budoucí hlavě státu je to obzvlášť patrné.
„Ruská propaganda nevznikla včera , jinak by nebylo možné vést tak ,skvělou‘ ukrajinskou kampaň. Po léta se zpracovává určitý jazyk – co se může a nemůže říkat. Za čečenské kampaně bylo zakázáno říkat čečenským bojovníkům povstalci – byli to ozbrojenci. Naopak ozbrojenci v Donbasu jsou označováni za povstalce.“
Marie Strojevová, ruská novinářka
Washington už začátkem října oficiálně obvinil Rusko z kybernetických útoků na řadu cílů v USA včetně Demokratického národního výboru. Bílý dům se nechal slyšet, že na ruské útoky bude reagovat „odpovídajícím způsobem“.
Tým kolem demokratické kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové tvrdí, že Rusové spolupracují se serverem WikiLeaks a snaží se postupným zveřejňováním citlivých informací přispět k tomu, aby se Trump dostal do Bílého domu. „V historii naší země jsme nikdy nebyli v situaci, kdy by nepřátelská cizí mocnost vyvíjela takové úsilí o ovlivnění výsledku voleb,“ podotkla prezidentská kandidátka Demokratické strany Hillary Clintonová během posledního duelu.
Republikánský kandidát už v červenci pobouřil tábor demokratů výzvou, aby ruští hackeři dodali e-maily uniklé ze soukromé schránky jeho soupeřky. „Rusko, pokud posloucháš, doufám, že budeš schopné najít těch ztracených třicet tisíc e-mailů,“ konstatoval tehdy miliardář.
Pojem hybridní válka
- Jedním z nástrojů tzv. hybridní války je masivní využití propagandy. „Ruská strategie na Ukrajině zahrnuje kombinaci nátlaku skrze rychle shromážděné konvenční síly a rozvratnou činnost vojenskými i nevojenskými prostředky,“ popisuje hybridní válku v podání Ruska Adrian Bradshaw, zástupce hlavního velitele sil NATO v Evropě.
- Nejnovější studie britského Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS) pak definuje hybridní válku jako soubor akcí, které Rusku umožňují „ovlivňovat politické, ekonomické a sociální prostředí rozdělováním, podvracením, špionáží, falešnými informacemi a zvyšováním sociálního napětí“ v zemích protivníka.
Ruské státní televize neskrývají, že chtějí v Bílém domě Trumpa
Úniky soukromé i služební korespondence Demokratů jsou ale zřejmě jen jedna část skládačky. Trumpovi kupříkladu jednoznačně nadržují ruské státní televize. Moderátor stanice Rossija 24 Dmitrij Kiseljov nedávno osočil americká média z toho, že manipulují prezidentskou kampaní a nechávají se koupit od Clintonové. Kiseljov citoval Trumpa, že výsledky voleb budou zfalšované, což tvrdil realitní magnát během třetího duelu.Moderátor státní stanice První kanál dal zase otevřeně najevo, že podporuje Trumpa. Fotografii Clintonové přitom doprovázela písnička s tematikou volebních podvodů. Přednášku o lobbistech a jejich vlivu na volby zakončila informace o tom, že Trumpovi se dá důvěřovat, protože peníze nepotřebuje, upozornil list The Moscow Times.
Na prezidentské volby v USA se měla zaměřit i armáda takzvaných internetových trollů. Zapojení placených diskutérů potvrzuje ruská blogerka Ljudmila Savčuková, která v takovém podniku měsíce pracovala. „Americké prezidentské volby jsou pro Kreml klíčové. A Rusko do nich samozřejmě hodně investovalo. Proto také továrny na trolly pracují. O tom nepochybuji,“ tvrdí.
Novinář: Účty ruských trollů se změnily v konzervativce, kteří psali o Trumpovi
Trollové útočí rádi hlavně na sociálních sítích. Novinář listu The New Yorker Adrian Chen zkoumal jejich práci v Petrohradu, výsledky pak publikoval v červnu 2015 v magazínu The New York Times. Žurnalista objevil „armádu ruských trollů“ placených Kremlem, kteří vedli na internetu koordinované dezinformační kampaně s cílem oklamat americkou veřejnost.
„Stala se velmi zajímavá věc. Vytvořil jsem seznam ruských trollů, které jsem jednou za čas kontroloval. Spousta z nich se proměnila v účty konzervativců, falešných konzervativců. Nevím, co se děje, ale všichni tweetovali o Donaldu Trumpovi a dalších věcech,“ řekl Chen v prosincovém rozhovoru. „Mám pocit, že je to nějaký druh opravdu neprůhledné strategie, aby byl zvolen Donald Trump a oslabilo to USA,“ dodal novinář.
Důvěrné informace zveřejňované na internetu i působení placených diskutérů nenesou podpis toho, kdo za nimi stojí. Podle expertů tak jde o bezpečný a efektivní způsob, jak ovlivňovat veřejné mínění i mediální a politickou agendu. „Je to skvělý způsob, jak rozpoutat politický chaos. Už se o to pokoušeli dříve. Praktikují to doma. Dělají to v cizích zemích. Jde o nový nástroj, jak dosáhnout politických cílů, a je to velmi efektivní,“ podotkl odborník na kybernetickou bezpečnost Jim Lewis.
Americké úřady ale zatím nepředstavily způsob, jak by takovým metodám mohly čelit. Omezení svobody internetu by se totiž zcela jistě obrátilo proti nim.
Moskva zasahování do americké kampaně popírá
Rusko mezitím všechna nařčení z ovlivňování voleb i krádeží citlivých materiálů důrazně odmítá. „Všichni v USA teď tvrdí, že je to Rusko, kdo řídí (americké) prezidentské volby, my jsme ale neviděli jediný důkaz,“ konstatoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
„Před deseti lety o Rusku (Američané) vůbec nemluvili, protože jim to ani nestálo za to, taková nezajímavá regionální velmoc třetí kategorie. Teď je Rusko problém číslo jedna celé předvolební kampaně,“ podotkl ruský prezident Vladimir Putin.
Kreml je oficiálně v postoji vůči kandidátům zdrženlivý. „Trump je velmi bystrý a nepochybně talentovaný. Není ale na nás, abychom posuzovali jeho kvality, to je na amerických voličích,“ zdůraznil Putin.
„Samotný fakt, že se tu o tom bavíme a myslíme si, že má Putin dovednosti, znalosti a prostředky k tomu, aby dostal kandidáta přes americké primárky (do Bílého domu), znamená, že mu přisuzujeme moc a důležitost, po které tak touží. Všechno, co chce, je, aby ho Amerika viděla jako řádného protivníka,“ poznamenala ruská novinářka Julia Ioffeová.
Trump se k Putinovi nehlásí, roky ho ale vychvaloval
Trump v poslední debatě v přímém přenosu zdůrazňoval, že Putina ani nezná. „Není to láska ani nenávist, možná něco uprostřed,“ okomentoval svůj postoj k šéfovi Kremlu během nedávného proslovu v Nevadě s tím, že se uvidí, jak by případné vztahy vypadaly. Republikánský kandidát opakovaně zdůrazňuje, že bez ohledu na případné rozpory je s Putinem ochoten spolupracovat v boji proti Islámskému státu.
Že má kladný vztah k šéfovi Kremlu, dává magnát najevo už dlouhá léta. Třeba v říjnu 2007 pochválil Putina za to, že „odvádí skvělou práci při obnově obrazu Ruska“ poté, co byla Moskva obviněna z rozpoutání kybernetické války v Estonsku. V roce 2011 se miliardář ve své knize Je čas přitvrdit posmíval Obamovi, že není schopen Putina zkrotit, a prohlásil, že šéf Kremlu má „velké plány“.
„To, že jsou prohlášení kandidáta na amerického prezidenta opakovaně blízko rétorice zaznívající z Kremlu, je bezprecedentní.“
Martin Řezníček, zpravodaj ČT
„Chce vytěsnit své sousedy, aby Rusko mohlo dominovat dodávkám ropy do celé Evropy. Vážím si Putina a Rusů,“ napsal Trump. Po ruské anexi Krymu v březnu 2014 tweetoval: „Věřím, že Putin bude i nadále obnovovat ruskou říši.“ V tomto roce pak uvedl, že by uznal Krym za ruský, pokud by to mohlo zlepšit vztahy s Moskvou, což je krok, který neučinil dosud žádný západní stát.
V poslední době se navíc začalo spekulovat o povaze Trumpových obchodů s Ruskou federací, jelikož miliardář nechce zveřejnit daňová přiznání.
Zdroj: ČT24
