Zdroj: Oleksandr Jankovskyj, pro Krym.Realii
Krymská skupina pro lidská práva v červnu 2021 provedla další monitoring vysílání rozhlasových stanic v pásmu FM na severu Krymu. Oproti předchozímu průzkumu, jenž byl uskutečněn v březnu, se situace s distribucí ukrajinského signálu výrazně zhoršila, tvrdí ochránci lidských práv. Do éteru vstoupila zejména ruským ministerstvem obrany kontrolovaná rozhlasová stanice Zvezda, která svým signálem zcela překryla frekvenci ukrajinského rádia NV.
Zatímco v březnu 2021 byl signál ukrajinských FM rozhlasových stanic zaznamenán ve 13 z 19 lokalit, v červnu bylo ukrajinské vysílání dostupné v osmi lokalitách ze stejného seznamu. Současně se snížil počet frekvencí, na kterých je ukrajinský rádiový signál slyšet. Stejně jako dříve není ani nyní možné ukrajinské FM stanice naladit v obcích Solоne Ozero, Jermakove, Džankoj a Ovočeve.
Jaká ukrajinská média lze tedy na Krymu poslouchat a sledovat? Jak se dá obejít blokování internetových stránek, které na poloostrově zavedly ruské úřady? Jaký nový zpravodajský a zábavní obsah pro obyvatele Krymu je nyní na Ukrajině k dispozici?
O těchto a dalších aktuálních otázkách ve studiu talk-show Rádia Krym.Realii Krymská otázka diskutovali moderátor Oleksandr Jankovskyj a jeho spolubesedníci: novinář a moderátor krymskotatarského pořadu na stanici Suspіlne radio Muslim Umerov; moderátor a redaktor televizního kanálu Dom Oleksij Macuka a expertka Krymské skupiny pro lidská práva Iryna Sedovová.
Projekt Krym.Realii vznikl v roce 2014 po ruské anexi Krymu a Rádio Krym.Realii začalo vysílat v roce 2015. V září 2017 zahájilo Rádio Krym.Realii své vysílání na frekvenci 105,9 FM téměř na celém území Krymského poloostrova. Postupem času instalovaly ruské úřady na severu Krymu rozhlasové vysílače, jejichž prostřednictvím zahájily vysílání několika rozhlasových stanic, které vysílají nejen na frekvenci oficiálně přidělené Rádiu Krym.Realii, ale také na frekvencích dalších ukrajinských rozhlasových stanic. Od roku 2019 pak mají obyvatelé Krymu možnost poslouchat Rádio Krym.Realii na frekvenci 648 AM prakticky na celém Krymském poloostrově, s výjimkou jeho jižního pobřeží.
Krym.Realii od 8. července nabízí aktualizovanou zpravodajskou aplikaci pro chytré telefony a tablety na platformách iOS a Android. Mezi nové funkce patří živé vysílání videa a rozšířené možnosti sledování televize i rozhlasu a také plně přizpůsobitelné uživatelské rozhraní, které umožní personalizovaný přísun zpráv Krym.Realii v ruštině, ukrajinštině nebo krymské tatarštině. Novou aplikaci Krym.Realii pro chytré telefony a tablety si můžete nainstalovat od 8. července.
Rádio Krym.Realii není jediná rozhlasová stanice vzniklá po roce 2014 pro obyvatele anektovaného poloostrova. Suspilne radio například 17. května spustilo nový zpravodajský projekt Ukrajinské rádio Krym, které lze slyšet na vlnách ukrajinského rozhlasu na jihu Ukrajiny a v části Krymského poloostrova na frekvenci 100,7 FM a také v pásmu středních vln na frekvenci 549 AM. Projekt má pokrýt 100 % venkova a více než 95 % měst na Krymu, stejně jako téměř celé území Ukrajiny. Ukrajinské rádio Krym vysílá od pondělí do pátku od 19:10 do 20:00 kyjevského času.
Podle moderátora krymskotatarské show na Suspilne radio Muslima Umerova se na tvorbě obsahu podílí několik poboček, včetně chersonské pobočky rádia Hromadske, jeden pořad také spoluprodukuje televizní stanicí UA: Krym. Novináři připravují programy s různou tematikou: od aktuálních zpráv přes příběhy o lidech, kteří museli odejít z okupovaného Krymu, a pořady o kultuře a tradicích až po historicky první hudebně-zábavní pořad v krymské tatarštině Keç gece show.
„Nutno podotknout, že tento obsah není pouze pro ty, co žijí na okupovaných územích, ale pro celou zemi“
Muslim Umerov
„Nutno podotknout, že tento obsah není pouze pro ty, co žijí na okupovaných územích, ale pro celou zemi… Uvedu příklad: Spolu s krymskou projektově vzdělávací platformou Q-hub natáčíme cestovatelský pořad pro absolventy a studenty z Krymu a Donbasu. Když jsme mluvili s obyvateli Chersonu, ukázalo se, že dokonce ani tam mnoho lidé neví o problémech Krymu. Týká se to i jiných obyvatel pevninské části Ukrajiny. Má tedy smysl oslovovat i publikum z pevninské části Ukrajiny. O spoustě problémů, které [na Krymu] mají, nevědí ani tady.“
Muslim Umerov říká, že jednou z příčin, proč v pevninské části Ukrajiny panuje nedostatečná informovanost o tom, co se děje na Krymu, je mentalita lidí, kteří žili jak v pevninské části Ukrajiny, tak na poloostrově, avšak anexe Krymu všechno změnila.
„Myslím, že teprve v současnosti vzniká státní myšlení“
Muslím Umerov
„Mým subjektivním názorem je, že země se začala budovat teprve od roku 2014 a Krym je taková ‚ostrovní‘ nátura. Všichni jsme „žili odděleně“: Krym žil zvlášť, pevninská část žila zvlášť. Aktivní lidé, intelektuální elita, samozřejmě věděli, co se děje v pevninské části, a na Krymu samozřejmě věděli, co se děje v ostatní Ukrajině. Většina lidí ale přehled neměla a teprve se začíná o své zemi dozvídat víc – ne v rámci hranic Společenství nezávislých států, nýbrž právě v rámci hranic Ukrajiny. Myslím, že teprve v současnosti vzniká státní myšlení.“
Myslím, že teprve v současnosti vzniká státní myšlení
Muslim Umerov vyjádřil názor, že krymská mládež by měla poslouchat ukrajinský rozhlas, protože Rusko na poloostrově vede propagandistické kampaně, popularizuje ruskou kulturu, zatímco popularizace ukrajinské kultury je velmi slabá. Připomněl, že v pevninské části Ukrajiny působí také krymskotatarský televizní kanál ATR, který rovněž informuje o událostech na anektovaném Krymu, a několik dalších redakcí, které byly nuceny se v roce 2014 z Krymu přesunout na území kontrolované Kyjevem.
Umerov zároveň zdůraznil, že navzdory omezením a zákazům, s nimiž se nezávislá média na anektovaném poloostrově potýkají, místní obyvatelé přesto nacházejí možnosti, jak informovat veřejnost na Krymu i mimo něj o aktuálním dění. Jako příklad uvedl veřejné sdružení Krymská solidarita (Crimean Solidarity), které se věnuje soudním procesům s krymskotatarskými a proukrajinskými aktivisty a muslimy, informuje o domovních prohlídkách, prováděných ruskými tajnými službami v krymských domácnostech, a o nábožensky motivovaných represích.
Mezi média, která vysílají na území anektovaného Krymu, patří i televize Dom, jež vznikla ze státní televizní stanice pro zahraniční vysílání UATV. Moderátor a redaktor této stanice Oleksij Macuka připomněl, že po roce 2014 západní země poskytly Ukrajině finanční a technickou pomoc pro vysílání na území nekontrolovaná ukrajinskou vládou.
„Válka probíhá na území Ukrajiny. Vláda na toto pochopitelně musí reagovat, a proto vzniklo toto zpravodajské vysílání.“
Oleksij Macuka
„Dnes se vláda k této práci připojila a podle mého je to pro Ukrajinu velké vítězství. Navíc existují skvělé příklady (Krym.Realii, Donbass.Realii, americké Radio Liberty/Radio Svoboda nebo Nastojaščeje vremja) toho, jak pracovat na územích s autoritářskými či totalitními režimy. Zdá se mi proto, že pokud se na věc podíváme právě z této stránky, pak je absolutně jasné, že válka probíhá na území Ukrajiny, okupována jsou právě naše území. Vláda na toto pochopitelně musí reagovat, a proto vzniklo toto zpravodajské vysílání.
Oeksij Macuka zdůraznil, že televize Dom nabízí obyvatelům okupovaných území různorodý obsah. Podle něj tvoří téměř 80 % obsahu pořady, které informují o okupovaných a ukrajinskou vládou nekontrolovaných územích a také o událostech spojených s Krymem či Donbasem, konaných v Kyjevě.
„Je to neustálé stavění mostů mezi Kyjevem, Simferopolem, Doněckem a Luhanskem, aby lidé tam věděli, že mají v Kyjevě obrazně řečeno advokáty, kteří prosazují zájmy těch, kteří dnes zůstávají na okupovaných územích bez práva volby. Televize Dom je proto jak novinářský, tak také do určité míry advokátský projekt.“
„Je to neustálé stavění mostů mezi Kyjevem, Simferopolem, Doněckem a Luhanskem“
Oleksij Macuka
Co se týče rozhodnutí vysílat v ruštině, vyjádřil se Oleksij Macuka v tom smyslu, že toto rozhodnutí padlo za účelem vytvořit protiváhu ruským propagandistickým kampaním, vedených v ruštině, neboť v současnosti označuje za svůj „rodný“ nebo „druhý rodný“ jazyk na 270 milionů lidí po celém světě.
Redaktor televize Dom také dodal, že redakce dostává zpětnou vazbu od obyvatel Krymu například prostřednictvím sociálních sítí. Zároveň poté, co televize začala vysílat na Krym a okupovaná území Donbasu, stala se terčem ruských dezinformačních kampaní a rovněž zažila blokování svého signálu.
Expertka Krymské skupiny pro lidská práva Iryna Sedovová ve vysílání Rádia Krym.Realii vysvětlila, jakým způsobem ochránci lidských práv prováděli další monitoring vysílání ukrajinských rozhlasových stanic na anektovaném Krymu. Podle jejích slov se pouze v osmi z 19 krymských obcí, ve kterých byl průzkum proveden, podařilo zachytit signál ukrajinského FM rozhlasového vysílání.
„Místo ukrajinských stanic na těchto frekvencích nyní vysílají buď ruské stanice, nebo dochází k rušení signálu našich stanic a vysílají dvě stanice současně.“
Iryna Sedovová
„V jiných obcích (ve kterých byl proveden monitoring, pozn. KR) bohužel tento signál chybí. A v těch obcích, ve kterých signál je, jej není možné zachytit na všech frekvencích, nýbrž jen na některých: je to možná jedna nebo dvě stanice. Pouze v jedné obci, která je opravdu velmi blízko správní hranice, je možné naladit pět ukrajinských rozhlasových stanic. Podle licencí, které vydává Národní rada, by na těchto frekvencích mělo v každé z těchto obcí vysílat asi pět až devět rozhlasových stanic. Místo ukrajinských stanic na těchto frekvencích nyní vysílají buď ruské stanice, nebo dochází k rušení signálu našich stanic a vysílají dvě stanice současně. Ničemu tudíž samozřejmě není rozumět, protože přes sebe mluví dva moderátoři… Na některých frekvencích je jednoduše ticho. Podle našeho názoru je to proto, že vysílač, který okupační úřady nainstalovaly na konci loňského roku, je geograficky blíže k těmto obcím než ten ukrajinský. A proto jednoduše přehluší náš signál.
Sedovová vysvětlila, že experti během monitoringu zkontrolovali ruský rozhlasový vysílač instalovaný poblíž Armjansku a zjistili, že je vybaven zařízením pro vysílání silného rádiového signálu, který podle expertů umožňuje rušit rádiové vysílání z pevninské Ukrajiny. Podle jejího názoru by Ukrajina měla na podobné kroky Ruska na Krymu reagovat.
„Myslím, že je to otázka národní bezpečnosti, protože tyto vysílače vysílají nejen na území okupovaného Krymu, ale také na území Chersonské oblasti.“
Iryna Sedovová
„Myslím, že je to otázka národní bezpečnosti. Protože tyto vysílače vysílají nejen na území okupovaného Krymu, ale také na území Chersonské oblasti, a náš monitoring to potvrdil. Budeme provádět další monitoring v červenci, ale na jihu Chersonské oblasti je signál okupantů také slyšet víc než dobře. Jde o otázku národní bezpečnosti. Domnívám se proto, že Rada pro národní bezpečnost a obranu musí svolat jednání o této otázce a přijmout určitá rozhodnutí, například vyzvat ministerstvo obrany, aby proti tomuto zakročilo. To znamená, že musíme investovat peníze, abychom tuto válku kapacit vyhráli: je třeba posílit naše vysílače, posílit naše vysílání. Chápu, že je to velmi nákladné, ale existuje i jiné řešení. Například Radio Krym.Realii vysílá kromě FM také na středních vlnách. Tento signál není rušen; technicky je jeho rušení velmi obtížné. Pokud tedy stát učiní rozhodnutí, mělo by být strategické: dát těm provozovatelům vysílání, kteří používají FM, možnost vysílat na středních vlnách. A lidé je budou poslouchat, protože potřebují signál našich ukrajinských nezávislých médií.
Podle Sedovové pro obyvatele Krymu nebude problém koupit si rozhlasové přijímače, aby mohli poslouchat ukrajinské programy na středních vlnách, ale ukrajinská vláda by především měla rozhodnout o poskytnutí takové možnosti provozovatelům vysílání.
„Musíme investovat peníze, abychom tuto válku kapacit vyhráli: je třeba posílit naše vysílače, posílit naše vysílání.“
Iryna Sedovová
Pokud jde o vysílání obsahu ukrajinských médií na internetu, expertka Krymské skupiny pro lidská práva vyjádřila názor, že to problém nevyřeší, protože ruské úřady neustále blokují mnoho ukrajinských webových stránek na různých internetových platformách, stejně jako všechny webové stránky, které jsou v Rusku považovány za „nebezpečné“.
Podle studie provedené Krymskou skupinou pro lidská práva nejméně 12 poskytovatelů internetových služeb ve dvanácti lokalitách na Krymu zcela blokuje internetové stránky 13 ukrajinských médií. Patří mezi ně Centrum pro investigativní žurnalistiku, Blackseanews, Hlavkom, Hromadske Radio, Censor.net a další. Zcela zablokovány jsou také webové stránky Medžlisu krymskotatarského národa, Svědků Jehovových, Ministerstva pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny a organizace Hizb ut-Tahrír.
Podle Sedovové by východiskem z této situace mohlo být vytvoření „zrcadlových webů“, nicméně prozatím se mohou obyvatelé Krymu k informacím z webových stránek blokovaných na Krymu dostat prostřednictvím sociálních sítí nebo blokaci obejít pomocí VPN.
Zdroj: Oleksandr Jankovskyj, pro Krym.Realii
Text připravila Olena Jurčenko, překlad StopFake.org.
