Zdroj: EU vs Disinfo
Jediné sdělení prokremelských dezinformačních médií, které vychází ve čtyřech jazycích zní: nezávislost na ruském plynu je velmi špatný nápad.
Na evropském energetickém trhu se staví nový plynovod. Baltic Pipe je projekt dánské společnosti Energinet a polské společnosti Gaz-System, finančně je podporován EU a spadá pod Nástroj pro propojení Evropy (CEF), jehož cílem je postavit potřebnou infrastrukturu pro transport plynu z Norska na trhy v Dánsku a Polsku a odtud by se plyn mohl dostat i ke koncovým odběratelům v sousedních zemích.
Zakončení projektu Baltic Pipe je naplánováno na rok 2022, avšak prokremelská dezinformační média již začala vymýšlet alternativní narativ, který je namířen proti tomuto projektu a jenž hledá ekonomické, geopolitické a dokonce i rusofobní protiargumenty.
Peníze jsou hlavním faktorem
Prokremelská média se snažila Baltic Pipe vykreslit jako projekt, který není ekonomicky výhodný (příklady můžete vidět zde, zde a zde), nazývala jej nesmyslným vyhazováním peněz a rukojmím politických faktorů, které údajně podle Polska postrádají finanční i technickou logiku.
Diversifikace energetických zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek rovněž nenachází pozitivní odezvu u prokremelských médií. Týká se to především polských článků, které jsou k projektu zvláště kritické, např. představují USA, Norsko a Katar jako méně spolehlivé a dražší dodavatele plynu ve srovnání s Ruskem.
Druhá verze tohoto narativu projekt Baltic Pipe zobrazuje jako risk, který může mít nepředvídatelné důsledky pro energetickou bezpečnost jiných států, a navíc v sobě nese celoevropské narušení plynové rovnováhy a zvýšení nákladů pro jiné evropské země a jejich občany. Problém diversifikace dodávek plynu vyvolal rozruch na sociálních sítích všech čtyř jazykových verzí, o kterých jsme psali výše, avšak nejcitelněji to bylo vidět u německých a ruských zdrojů (viz grafy níže).
Ani jeden z článků, které se zabývají Baltic Pipe, nepřináší žádné argumenty pro podporu rozhodnutí o výstavbě plynovodu, tedy ani politická, ekonomická či bezpečnostní hlediska. Pro země, které jsou závislé na ruském plynu, investice do projektu Baltic Pipe – a tedy i snížení závislosti na jediném dodavateli – představují naprosto logický krok. Tento Počítá se navíc se snížením politického nátlaku, jenž s sebou nesou smlouvy se společností Gazprom snížením cen za plyn. Dotyčné země se navíc vyhnou nejasnostem ohledně dodávek plynu, které se dříve ve smlouvách objevovaly. Existence několika zdrojů zabezpečí spolehlivost dodávek energií, což je priorita každé země bez ohledu na povahu vztahů s Ruskem.
Past pro potřeby Kremlu
Prokremelská média, která ignorovala všechny výše uvedené argumenty, rýsují skoro až apokalyptickou vizi Evropy, které došel plyn. Avšak podle prokremelských médií tento katastrofický scénář může mít svůj happyend – levnější, kvalitnější a spolehlivější dodávky z Ruska. V podstatě jde o to, že podle těchto médií Evropa nemůže bez ruského plynu přežít. Toto sdělení je šířeno ve všech čtyřech jazycích uvedených výše (příklady v ruštině zde, zde a zde; v polštině zde, v angličtině zde a v němčině zde), avšak nejvíce pozornosti bylo věnováno německému publiku. Přibližně 20 % všech prokremelských textů v německojazyčných médiích se věnovalo této problematice. Zároveň žádný z článků, který psal o tomto problému, neměl na německých sociálních sítích větší ohlas.
Je ironií, že pokud Evropa v konečném důsledku bude tratit na nedostatku plynu, stane se tak kvůli společnosti Gazprom, která je pod kontrolou státu a která neustále upozorňuje Evropu, že pokud se rychle nezvýší import z Ruska, nebude zdrojů dostatek…
Rusofobie a sny o slávě
Podle prokremelských médií je možné na politiku energetické diversifikace rovněž pohlížet jako na důkaz údajné rusofobie. Zvláštní důraz je v polskojazyčných článcích (který v druhých jazykových verzích zcela chybí) kladen na to, že Polsko mohou potkat vážné ekonomické a politické problémy, pokud se bude projektu účastnit. Prokremelská média spíše než o rozumných důvodech píší o plánech Polska založit tzv. Mezimoří, nebo-li pás východoevropských zemí od Pobaltí po Středozemní moře, které se stane jakousi novodobou železnou oponou mezi Evropou a Ruskem. Výzkumníci rovněž narazili na články o tom, že Polsko souhlasilo předat Dánsku kontrolu nad svým územím, tj. souhlasilo předat pod dánskou správu 80 % sporných mořských zón. Avšak ve skutečnosti, i když čísla v tomto případě odpovídají, polsko-dánská dohoda nebyla o předávání jakéhokoliv území, ale týkala se toho, jak naplnit všechny právní požadavky Konvence OSN o mořském právu pro to, by mohl být realizován projekt Baltic Pipe.
Prokremelská média rovněž využívala známý narativ o Polsku jakožto o americké loutce. Projekt Baltic Pipe je tu prezentován jako ještě jeden pokus Polska lobbovat za americké energetické zájmy v Evropě, čímž se sama připravila o možnost nezávislého rozhodování. Jedná se o jeden z jasných příkladů dezinformačních narativů ohledně Polska (které pravidelně vyvrací tým EUvsDisinfo) týkajících se obranné politiky, politiky směrem na východ a jakékoliv jiné politiky, které Polsko vede na mezinárodní scéně.
Příspěvky v němčině byly jediné (ze všech čtyř zkoumaných jazyků), které byly namířeny proti Dánsku, tedy proti hlavní zainteresované straně v projektu Baltic Pipe. Role Dánska na výstavbě plynovodu byla popisována jako (příklad 1, 2) snaha protěžovat projekt za každou cenu včetně např. blokády výstavby plynovodu Nord Stream 2. Tento diskurz odpovídá prokremelskému narativu, podle kterého projekt není ekonomický výhodný a jedná se o výplod rusofobie. Avšak tyto teze nenašly odezvu na sociálních sítích (viz diagram níže).
Jak již mnohokrát dokázal tým EUvsDisinfo, dezinformace mohou urazit dlouhou cestu, překračovat hranice států a šířit se skrz různé jazyky. Pokud něco nevyhovuje kremelské politice, prokremelská média to popisují buď jako rusofobní, nebo jako ekonomicky či geopoliticky absurdní. Pro nuance, fakta nebo jiný názor tu není místo. Pokud nejsi s námi, jsi proti nám.
Využití různých narativů na sociálních sítích ve čtyřech různých jazycích:
