Materiály publikované v rubrice „Kontext“ nejsou nepravdivé. Zveřejňujeme je, abychom Vás informovali o událostech a trendech informační války vedené Ruskou federací.
Zástupce ředitele odboru pro humanitární spolupráci a lidská práva Ministerstva zahraničí RF Grigorij Lukjancev při svém vystoupení ve Varšavě na schůzi OBSE, jež byla zasvěcena lidským právům, a kde bylo Rusko kritizováno kvůli násilí, s nímž zasáhla policie a příslušníci ruské národní gardy proti demonstrantům na nepovolených mítincích, řekl:
„Bohužel, schůze ukázala, že u spousty delegací převládá zpolitizovaný a protiruský postoj. Příkladem mohou sloužit vystoupení USA, Kanady a členských států EU, kteří rádi obviňují Rusko bez důkazů a tentokrát zacílili na porušování práva na svobodu shromažďování,“…
„Americká policie má v určitých případech právo zatýkat, když se sejde více lidí na jednom místě. V Kanadě uzákonili zákaz spontánních akcí a zvýšili pravomoc policie použít násilné prostředky v případě reálné hrozby nepokojů. Ve Francii odsouhlasili pokuty a vězení za pořádání zakázaných manifestací a ve Velké Británii v těch samých případech mají ochránci pořádku povoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky.“
V USA se demonstrace neřídí federálními zákony, ale každý stát si určuje své. Ústava však zaručuje všem Američanům svobodu slova a svobodu shromažďování. Žádné zákony nemohou omezit toto základní právo.
Policie ale může zastavit demonstraci a zadržet protestující, pokud se chovají násilně nebo jejich činy představují hrozbu pro infrastrukturu zásadního charakteru. Na základě toho v červnu letošního roku newyorská policie zadržela 70 aktivistů ekologického hnutí Extinction Rebellion, kteří leželi na mostě, čímž přehradili Osmou ulici vedoucí podél budovy redakce The New York Times a hlavního autobusového nádraží v New Yorku (demonstranti chtěli vyjádřit nesouhlas s tím, že deník bere na lehkou váhu problematiku změny klimatu). Policie vyhodnotila, že zachování provozu autobusového nádraží si takový zákrok žádalo. O potrestání účastníků této akce se nikde, a to ani na stránkách hnutí, nepíše.
Mezinárodní nevládní organizace ICNL (International Center for Non-Profit Law) založila projekt US Protest Law Tracker, tedy přehled amerických zákonodárných aktů, které omezují právo na protest. Za poslední rok bylo v různých státech přijato 16 takových zákonů. Týkají se protestních akcí, které se konají v blízkosti důležitých objektů infrastruktury (především rozvodných sítí energií), vstupu na soukromý pozemek či nošení masek, které zakrývají obličej.
Tato omezení se však vůbec nedají srovnat s násilným rozehnáním protestů v Moskvě a trestním stíháním protestujících, kteří z velké většiny vůbec nevstoupili do silnice (s výjimkou události z 27. července, kdy na čtyři minuty došlo k přehrazení ulice Sadovůj okruh poté, co byla rozehnána demonstrace na Tverské ulici) a dodržovali pravidla uličního provozu.
V Kanadě, stejně jako prakticky ve všech západních zemích, platí oznamovací povinnost pro masové akce. V roce 2012 v provincii Quebec byl v době masových protestů vyvolaných zvýšením školného na univerzitách zaveden dočasný výjimečný stav, kdy jakákoliv akce musela být nahlášena policii nejméně 8 hodin předem. Zároveň bylo zakázáno pořádat akce v bezprostřední blízkosti (do 50 metrů) od vzdělávacích institucí a byly zavedeny vysoké pokuty za porušení těchto pravidel. Propukly masové nepokoje, střety s policií a zatýkání, které vyvolaly politickou krizi, což vedlo k pádu vlády v provincii. Až nová vláda vydala dekret, který výjimečný stav ukončil.
Francouzské zákonodárství zakotvuje trestní odpovědnost za těžké narušení veřejného pořádku. Zákon neobsahuje konkrétnější definici, ale v praxi úřady nepřistupují k uplatnění tvrdých opatření. Pro příklad letos na jaře po akcích žlutých vest, které se neobešly bez násilí, bylo k odnětí svobody odsouzeno pouhých 18 lidí, kteří neměli ve Francii trvalé bydliště. V roce 2016 ocenili dva policisty za příkladné chování v situaci, kdy jim demonstranti hodili do auta Molotovovův koktejl a oni z něj vystoupili a klidně sledovali, jak auto hoří.
Ve Velké Británii může policie použít násilí jen v případě masových nepokojů, při kterých se sami účastníci chovají násilně. V případě nenásilných akcí, které však jsou překážkou pro provoz veřejné dopravy, jako tomu bylo v případě hnutí Extinction Rebellion, které zablokovalo ulice nejen v USA, ale i v několika britských městech, policie může účastníky zatknout, ale nebude používat násilí, pokud dotyční nebudou klást odpor.
Zdroj: Jurij Beršidskyj pro The Insider
