Ruská média 22. října zveřejnila zprávu o tom, že Putin podepsal výnos o zavedení sankcí proti Ukrajině. Tato zpráva se rychlostí blesku rozšířila do všech hlavních ruských médií.
Jak píše prokremelský server Ukraina.ru, ve výnosu se mluví o „speciálních ekonomických opatřeních v souvislosti s nepřátelským jednáním vůči Rusům“. V textu nařízení je jako příčina sankcí uvedeno „nepřátelské chování Ukrajiny, které odporuje mezinárodnímu právu, neboť země přijala omezení týkající se občanů a právnických osob RF“.
Dále se v textu píše, že „speciální ekonomická opatření“ se budou týkat „fyzických a právnických osob“.
Avšak samotný dokument nestanovuje, jaká konkrétní opatření se budou zavádět a proti komu. Tento úkol stojí na vládě RF. Dmitrij Medveděv 23. října novinářům upřesnil, že budou zablokována aktiva na území RF a v platnost vstoupí zákaz vývozu kapitálu. Moskva ještě vyhrožuje, že zakáže dovážet na území RF „některé kategorie zboží, které jsou vyráběny na Ukrajině“. Podle jeho slov se sankce týkají především fyzických osob: „Hovoříme-li o fyzických osobách, tak pravděpodobně půjde o stovky lidí, kteří svým jednáním nějak poškodili naši zemi“.
Jak píše BBC, toto opatření „bylo na spadnutí už od roku 2014“. Proto je více než zajímavé, že rozhodnutí bylo přijato 11 dní poté, co se Synod v Konstantinopoli rozhodl zahájit proces udělení autokefality (nezávislosti– pozn. překl.) pravoslavné církvi na Ukrajině. Má to přímou návaznost na to, že 15. října se Synod Ruské pravoslavné církve na Ukrajině rozhodl ukončit eucharistické spojení s Konstantinopolí.
Ukrajina zavedla sankce proti fyzickým a právnickým osobám Ruské federace už v roce 2014 po anexi Krymu a zahájení vojenských operací na Donbase. Sankce se týkaly 1228 občanů RF a 468 společností. Osobám, které se nachází na seznamu, byl zakázán vstup na území Ukrajiny a zkonfiskována aktiva.
Názory odborníků na to, jaký vliv budou mít ruské sankce na ekonomiku Ukrajiny, se různí, ale většina se domnívá, že významnějšího negativního efektu se nedočkáme. Podle ruského politologa Andreje Piontkovského jsou tyto ekonomické sankce „poměrně vážná eskalace v hybridní válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině“. Medveděv, píše Piontkovskij, narážel na to, že Moskva bude teď bránit převodu peněz Ukrajinců, kteří pracují v Rusku, což je podle něj „rozhodující faktor pro ukrajinskou ekonomiku a obyvatelstvo“.
Podle údajů Národní banky Ukrajiny v roce 2017 Ukrajinci, kteří pracovali v Rusku, oficiálně převedli 503 milionů dolarů a neoficiálně 808 milionů.
Podle politologa má Moskva v úmyslu „způsobit uvnitř Ukrajiny napětí“ a tím ovlivnit prezidentské volby.
Je pravda, že zákaz peněžních převodů nepřinesl nic moc nového. Už v březnu 2017 v RF vstoupil v platnost zákon, který zakazuje finanční převody skrz platební systémy, což se týká i Ukrajiny. Zákaz převodu prostředků v rámci bank zatím neplatí.
Novinář Pavlo Kazarin v článku pro Krym.Realii píše, že rozhodnutí Putina je předvolební taktika. „Moskva vysílá jednoznačný signál: najdeme ty, kteří brání prodeji vašeho zboží na našem trhu. Napravte tuhle chybu a všechno se vrátí do normálu,“ míní politolog.
Dále připomíná ještě sankce, které Rusko už zavedlo: sankce proti ukrajinským leteckým společnostem a omezení pracovního trhu pro občany Ukrajiny, což zahrnuje i zákaz převodu skrz platební systémy.
Zástupce ředitele novin NV Biznes Oleh Havryš ve svém sloupku na webu píše, že ukrajinské průmyslové podniky dál exportují svoje produkty do RF, což jsou v prvé řadě produkty metalurgického, strojírenského a chemického průmyslu, nicméně obchody se pomalu z ruského trhu přesouvají do Evropy a Asie.
„I když Rusko počítá s tím, že se mu sankcemi podaří srazit někoho na kolena, tak se to nestane. Ukrajinští průmysloví giganti diverzifikovali export svých produktů. Podíl exportu na ruský trh u Achmetova, Firtaša, Hryhoryšyna a dalších výrobců nepřevyšuje 15 % objemu veškeré produkce,“ domnívá se Gavryš.
Ředitel ekonomického plánování Centra Razumkova Vasyl Jurčyšyn vyjmenovává tři oblasti, které mohou sankcemi utrpět: potravinářský průmysl, metalurgie a jaderná energetika. Avšak není třeba z toho dělat „přehnané závěry“, protože se producenti přeorientovali na jiné trhy a dále hledají nové partnery v dalších regionech.
Vedoucí analytického oddělení investiční společnosti Concorde Capital Olexandr Paraščij se domnívá, že vlastně ani není proti komu uplatňovat sankce, jelikož ukrajinské společnosti se již přeorientovaly na jiné trhy. „Je možné, že mohou být zavedeny sankce proti některým státním společnostem, jako například proti ukrajinské společnosti železniční dopravy Ukrzaliznycja,“ říká Paraščij.
Podle posledních údajů ukrajinského statistického úřadu za leden až srpen roku 2018, Ukrajina do Ruska exportovala zboží za 2,4 miliard dolarů, což je o 6,5 % méně než v tom samém období roku 2017. Loni export služeb představoval pouze 1,59 miliard dolarů (tedy o 3,5 % méně).
