Ruská a proruská média šíří zprávu, že se na Ukrajině údajně diskutuje o možnosti výměny Krymu za Podněstří. Zpráva nicméně vznikla v důsledku zkreslené interpretace komentáře poslankyně Nejvyšší rady Ukrajiny Iryny Frizové, jímž reagovala na slova moldavského prezidenta Igora Dodona o budoucnosti Podněstří.
Prezident Moldavska Igor Dodon během své návštěvy Moskvy 12. listopadu poskytl rozsáhlý rozhovor ruskému médiu Nezavisimaja gazeta. Hlavním tématem rozhovoru byly možnosti řešení podněsterské otázky.
Igor Dodon v interview řekl: „Musíme Podněstří poskytnout právo na sebeurčení v případě, že ztratí svou státnost vlivem Moldavska (…) Myslím, že se s Tiraspolem můžeme dohodnout. Má dvě možnosti: buď se stát součástí Ukrajiny, nebo Moldavska. Jsem si jist, že pro Podněstří je výhodnější stát se součástí Moldavské republiky. Získat nezávislost nebo se stát součástí Ruské federace je pro Podněstří nereálné“.
Toto prohlášení vyvolalo v ukrajinských a ruských médiích spoustu emocí. Je však třeba poznamenat, že podobné prohlášení moldavského prezidenta není vůbec ojedinělé. V květnu roku 2017 Igor Dodon prohlašoval: „Moldavsko nemá žádnou budoucnost bez Podněstří a Podněstří nemá budoucnost bez Moldavska. Když někdo z levého břehu říká, že se nikdy nesjednotíme, já se ptám: chcete radši na Ukrajinu? Musíte si vybrat, drazí Podněstřané“.
Je třeba poznamenat, že prezidentu Moldavska Igoru Dodonovi byla na Ukrajině opakovaně vyčítána proruská politika; právě on je jedním z nejaktivnějších odpůrců evropské integrace Moldavska. Po prvních Dodonových prohlášeních, že Podněstří se bude muset rozhodnout, ke komu se připojit – zda k Moldavsku, nebo k Ukrajině – se v médiích začaly objevovat články mluvící o tom, že připojení Podněstří k Ukrajině je plán Moskvy. Vojenský expert Oleh Ždanov webu Apostrof sdělil, že pokud se Podněstří stane součástí Ukrajiny jako jeden z jejích federativních regionů, vytvoří se tím precedens, který otevře cestu pro „nové útvary v Doněcké a Luhanské oblasti“.
Po tomto dalším prohlášení moldavského prezidenta o potřebě sebeurčení Podněstří zveřejnila 14. listopadu poslankyně Nejvyšší rady Iryna Frizová na své veřejné stránce na Facebooku příspěvek, který na dané prohlášení reagoval. Píše v něm, že Dodonovo prohlášení je přinejmenším zvláštní, neboť Ukrajina nikdy o území Podněstří neusilovala. Iryna Frizová také vyjádřila předpoklad, že „Dodonovo prohlášení je jakýmsi signálem Kremlu o výměně Krymu za Podněstří“.
Prohlášení lze samozřejmě vysvětlit jednak tím, že Ukrajina má se samozvanou Podněsterskou moldavskou republikou společnou hranici, jednak tím, že Ukrajinci jsou třetí největší národnostní skupinou (po Rusech a Moldavanech), kteří na neuznaném území žijí.
Po zveřejnění příspěvku na Facebooku Iryny Frizové se v ruských médiích objevily články, že Ukrajina uvažuje o možnosti výměny Krymu za Podněstří. Zprávu zveřejnila Lenta.ru, MK.ru, dni.ru, Svobodnaja pressa, Рodrobnonews, ruposters.ru a další média. Mnohdy byly použity takové manipulativní titulky jako: „V ukrajinském parlamentu si uvědomili možnost výměny Krymu za Podněstří“, „Kyjev se rozhodl vyměnit Krymu za Podněstří“ a „Na Ukrajině začali uvažovat o možnosti výměny Krymu za Podněstří“.
Za prvé je třeba říci, že Ukrajina si na území Podněstří nikdy nedělala nárok. Prohlášení o možném sjednocení Ukrajiny a Podněstří nicméně již několikrát zazněla v politických kruzích neuznané republiky. V listopadu 2011 umožnil tehdejší prezident Podněstří Igor Smirnov uspořádat referendum o vstupu na Ukrajinu. Připomeňme také, že v září roku 2016 v Podněstří začaly přípravy na připojení k Rusku, zatím pouze na legislativní úrovni.
Zadruhé, Iryna Frizová zveřejnila ve svém prohlášení spíše svůj vlastní názor ohledně cílů, které si pro sebe může vytyčit prezident Moldavska. Názor ukrajinské poslankyně může být jen stěží považován za oficiální stanovisko ukrajinského vedení. A hlavně: Frizová ve svém příspěvku neuvažuje o možnosti výměny Krymu za Podněstří. Iryna Frizová naopak píše: „Ukrajina neprodává území, Ukrajina respektuje územní celistvost ostatních států“.
Prokremelská média v poslední době nahlíží na anexi Krymu stále více jako na hotovou věc, jejich diskurs se nese ve znamení myšlenky, že se Ukrajina musí s anexí smířit a zvážit možnost „uzavření krymské otázky“ výměnou za určitou kompenzaci z Ruska, například plynem, penězi nebo cizím územím.
