Zdroj: Pavel Kazarin pro Krym. Realie Radio Svoboda
Víte, co spojuje Ukrajinu, Rusko a Bělorusko? Prosovětští lidé. Bezmocní, nelítostní a pokorní.
Ti, kdo sní o ruském impériu, nikdy nevycházeli do ulic, aby ho bránili. Musí se tam uměle svážet. Centralizovaně. Autobusy. Prosovětští lidé jsou bezmocní – vše co dokážou, je jednou za čtyři roky přijít k volební urně.
Jasně si to vybavuji ve vztahu ke Krymu. Před šesti lety byla možná anexe Krymu pouze díky ruské armádě. Všechny ty řeči o „národě poloostrova, který se k něčemu rozhodl“ nesnesou žádnou kritiku a hroutí se při sebemenší diskuzi. Prosovětská část krymských obyvatel se málo čím liší od svých myšlenkově souznějících spoluobčanů jinde na Ukrajině. Byli vždy pasivní, inertní, a nikdy nebyli připraveni cokoliv obětovat.
Tito lidé si mohou třeba tisíckrát připisovat zásluhy za domnělou organizaci tzv. „krymského jara“. Nicméně na nich tehdy vůbec nezáleželo. Vše zorganizovala Moskva, tajné služby a armáda. Občas se mi zdá, že vnímání tohoto faktu – své bezvýznamnosti, zanechává v srdcích prosovětských obyvatel poloostrova trauma. Toto trauma je pak pomalu mění na nemyslící tvory. Lidi, kteří jsou připraveni odsouhlasit jakýkoliv postup Kremlu.
Proruští krymští obyvatelé dobře vědí, že kdyby nebylo Moskvy, vlála by nad Krymem ukrajinská vlajka.
Ono to vlastně není nijak překvapivé. Proruští obyvatelé Krymu velmi dobře chápou, že nebýt Moskvy, nad poloostrovem by vlála trochu jiná vlajka. Proto tito „sovětští“ lidé necítí, že by mohli cokoliv změnit, vše co jim zbývá, je spoléhat se na nějakého „pána“. Právě proto jsou připraveni souhlasit s každým rozhodnutím „velení“, ať už je jakékoliv.
Proruští obyvatelé Krymu jsou připraveni odevzdat Ukrajině tak zvané lidové republiky DNR a LNR. To ostatně není nic překvapivého, veškerý jejich geopolitický rozhled lze shrnout do jimi běžně používané fráze – „Putin všechny přechytračil.“ Dokonce, i kdyby zítra přišel rozkaz, že se obě okupované „republiky“ mají okamžitě vrátit Ukrajině, podle nich se bude jednat o nějaký geniální tah v Putinově hře, za kterým stojí dlouhodobý, výborně promyšlený plán. A tuto událost budou slavit jako velké vítězství.
Budou tleskat čemukoliv – válce v Sýrii, i vyvedení vojsk ze Sýrie. Zavedení vojsk do Běloruska i demisi Lukašenka. Když se shromáždí ve větším množství připomínají trochu herce z němého filmu – neschopní, upřímní, a ve své hlouposti zaslepeně loajální. Připraveni podpořit libovolnou oficiální hloupost. Míra jejich konformismu je šokující. Ve srovnání s nimi moskevští zastánci Impéria vypadají jako liberálové. De facto kdokoliv, kdo se osmělí Putina z čehokoliv obvinit, je okamžitě označen za pátou kolonu. Putin se stal jejich Bohem.
Proto sovětští lidé necítí, že by mohli cokoliv změnit, vše co jim zbývá, je spoléhat se na nějakého šéfa
Dnes cítí nejistotu a ztracenost, protože jim Moskva nedává žádný jasný pokyn, jak uvažovat o událostech v Bělorusku. Podivný mišmaš názorů je dokonce i na federálních kanálech, což svědčí o tom, že Kreml nezaujal zcela jasnou pozici. Proruští obyvatelé Krymu proto pro jistotu vyjadřují své opovržení jak Lukašenkem, tak opozicí.
Takovíto lidé žijí nejenom na Krymu. Žijí všude v postsovětském prostoru – na Ukrajině, v Rusku, v Bělorusku. Jakmile si najdou nějakého „pána“ , začínají se mu klanět. A pokud jej nenaleznou, jednou za čtyři roky si ho zkusí najít na volebním lístku. Nikdy nevyjdou do ulic, aby protestovali proti něčemu, co se jim nelíbí. Rádi však budou poslouchat něčí příkazy. Možná že bychom s nimi měli soucítit, a možná taky ne.
Pavel Kazarin – korespondent Krym.Realie. Televizní hlasatel, publicista. Dlouhodobě bydlel a pracoval v Simferopolu, v roce 2014 po anexi krymského poloostrova přesídlil do Kyjeva. Věnuje se postsovětskému prostoru a vývoji událostí na Ukrajině.
Zdroj: Pavel Kazarin pro Krym. Realie Radio Svobod
