Miloš Gregor ([email protected]), Petra Vejvodová ([email protected])
Sledované servery: Parlamentní listy (parlamentnilisty.cz), AC24 (ac24.cz), Svět kolem nás (svetkolemnas.info) a Sputnik (cz.sputniknews.com).
Vzorek: 2660 článků; do analýzy zahrnuto pouze zpravodajství (2364 textů).
Sledované období: 1. až 31. března 2016.
Projekt vedli Miloš Gregor a Petra Vejvodová z katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kódování dat pod jejich vedením prováděli tři studenti navazujícího magisterského stupně oborů Politologie a Bezpečnostní a strategická studia na FSS MU.
Výběr serverů: Z deseti nejčtenějších českých zpravodajských serverů byly vybrány ty, které jsou často zmiňovány jako portály, které dávají prostor prokremelsky orientované dezinformační kampani a aktivně pomáhají hájit politiku současného Ruska a jeho pohled na dění ve světě i u nás.
Cíl: Cílem analýzy bylo na vybraných serverech zjistit, zda a případně v jaké míře se na nich vyskytují propagandistické manipulativní techniky a zda jejich zpravodajství straní Rusku a/nebo výrazně kritizuje Západ, tedy USA, EU či NATO.
Základní zjištění
Rusko bylo ve sledovaných článcích zmíněno v přibližně 1/3 zpravodajství (30,2 %), z toho většinou (63,6 %) s neutrálním vyzněním. Články vyznívající pro Rusko pozitivně i kriticky byly zastoupeny přibližně stejně. Třetím nejčastěji zmiňovaným politikem byl Vladimír Putin. Ten byl sice po čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi druhým nejpozitivněji zmiňovaným politikem, odstup od ostatních často zmiňovaných politiků však nebyl nijak výrazný. Rozdíl ve vyznění byl patrný spíše při negativním rámování tureckého prezidenta Tayyipy Erdogana.
Manipulace na sledovaných serverech v naprosté většině případů nebyla ve formě manipulativních obrázků či videí. Jejich zastoupení je v rámci analyzovancýh článků marginální. Výjimku tvoří Svět kolem nás, kde tyto praktiky byly zastoupeny v 8,5 % (obrázky) a 12 % (videa) článků. Výrazně častěji se vyskytovaly manipulativní techniky jako svalování viny, fabulace nebo nálepkování. V obecné rovině byl poměrně nízký výskyt relativizace, ať už úspěchů Západu či neúspěchů Ruska. To se však mění při detailnějším pohledu na jednotlivá témata, kterým se články věnovaly.
Nižší výskyt většiny manipulativních technik můžeme pozorovat u konfliktů na Ukrajině a v Sýrii. Avšak výrazně vyšší je zde výskyt relativizace (zásluh Západu či neúspěchu Ruska). Zatímco celkově se tato technika vyskytuje jen v asi 5 % článků, u zpravodajství zaměřeného na Ukrajinu to je téměž 9 % a u Sýrie dokonce 12 % zpravodajských textů. Zde je patrná snaha o konfliktech na Ukrajině a v Sýrii referovat umírněně a spíše používat takové techniky, které čtenáře uklidní a nevzbudí výraznější emoce. To se potvrzuje i analýzou emotivnosti jednotlivých článků.
Celkově bylo 17 % zpravodajství rámováno negativně, z toho každý pátý článek vzbuzoval nenávist (19 %), každý čtvrtý strach (27 %) a téměř polovina (48,5 %) pak vzbuzovala rozhořčení. Emoce ve zpravodajství o Ukrajině a Sýrii se vyskytovaly méně: v 11 % v případě Ukrajiny a pouze v necelých 5 % u Sýrie. Naopak v případě migrační krize byly negativní emoce přítomny u každého třetího článku zpravodajství. To odráží způsob a množství užívání manipulativních technik.
Autoři: Miloš Gregor, Petra Vejvodová, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Zdroj: Academia.edu
